3/2025

Předplatné

Obsah:

  • Editorial
  • Respirační onemocnění v letech 2023, 2024 a do dubna 2025 – Hana Bílková Fránková
  • Očkovanie u pacientov s vybranými autoinflamačnými ochoreniami – Branislav Šlenker, Anna Bobčáková, Ingrid Urbančíková, Eva Jurková Malicherová, Lenka Kapustová, Adam Markocsy, Otília Petrovičová, Miloš Jeseňák
  • Očkování proti horečce chikungunya: přehled vakcín a doporučení v cestovní medicíně – Veronika Jegorova, Milan Trojánek
  • Mpox jako globální hrozba – současný pohled a možnosti vakcinace – Milan Zlámal, Ondřej Beran
  • Mpox infekcia u pacientov s rozdielnym imunologickým profilom – výzvy v diagnostike a liečbe – Ondrej Zahornacký, Ivana Hockicková, Pavol Jarčuškam, Ingrid Urbančíková
  • Meningokoková meningitida u pacientky s anomálií CNS – Kristýna Kocourková, Lenka Petroušová

Editorial

Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,

letošní výroční 20. ročník Hradeckých vakcinologických dnů opět potvrdil, že Česká republika patří mezi země s vysokou odbornou úrovní v oblasti imuni­zace a veřejného zdraví. Setkání odborníků z klinické praxe, akademické sféry i státní správy přineslo nejen sdílení nových poznatků, ale i otevřenou dis­kusi o aktuálních výzvách, které očkování v současnosti provázejí, a na druhé straně bylo určitým slavnostním ohlédnutím za předchozí historií, která nás jednoznačně dále zavazuje. Dvacítka se ostatně táhla napříč celou konferencí.

Jedním z klíčových úspěchů minulého období byla implementace Nirsevimabu do plošného očkovacího kalendáře. Tento monoklonální pro­tilátkový přípravek představuje významný krok vpřed v prevenci závažných infekcí dolních dýchacích cest způsobených respiračním syncyciálním virem (RSV) u kojenců. Zavedení Nirsevimabu do rutinní praxe znamená posun od reaktivního přístupu k preventivní ochraně nejzranitelnější skupiny populace. Očekává se, že jeho využití výrazně sníží počty úmrtí, hospitalizací i ekonomic­ké dopady spojené s RSV infekcemi.

Dalším výrazným tématem poslední doby je očkování v lékárnách. Tento mo­del, již běžný v řadě evropských zemí, v českém prostředí však vzbuzuje vášně zejména u praktických lékařů a lékařské komory. Lékárny představují dostupná zdravotnická místa, která mohou zvýšit proočkovanost populace – zejména u dospělých, u nichž je motivace k očkování tradičně nižší. Odborná příprava farmaceutů a standardizace očkovacích procesů jsou přitom klíčem k zajištění bezpečnosti a důvěry veřejnosti. Odpor praktických lékařů pro dospělé je jistě motivován obavou o vstup „nekompetentních“ osob do lékařského hájemství. Paradoxně odpověď, zdali jdeme správným směrem, přinesly události minulých dní, kdy byly nemocnice přetíženy zájemci o očkování proti covidu-19, které praktici očkovat odmítli.

Věřím, že chceme, aby česká vakcinologie šla směrem k dostupnosti, efek­tivitě a individualizované ochraně zdraví. Hradecké vakcinologické dny tak nejsou jen odbornou konferencí, ale i prostorem, kde se formuje budoucnost preventivní medicíny v naší zemi. Na závěr bych parafrázoval doporučení ame­rického establishmentu: „Očkujte se, až se budete cítit v riziku.“ Pokud stejnou filozofii uplatníme na bezpečností pásy v autě: Nepoutejte se, připoutáte se, až vám bude hrozit riziko autonehody.“

Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Respirační onemocnění v letech 2023, 2024 a do dubna 2025

Souhrn

Po pandemii způsobené virem SARS-CoV-2 v letech 2020–2022 sledujeme v populaci změny v rámci výskytu respiračních onemocnění (1, 2, 3). V práci analyzujeme výskyt vybraných druhů virových a bakteriálních respiračních onemocnění v průběhu let 2023, 2024 a do dubna 2025 v laboratoři klinické mikrobiologie v Ostravě Vítkovicích.

Klíčová slova:

virus chřipky A, virus chřipky B, respirační syncytiální virus (RSV), SARS-CoV-2, Bordetella pertusis, Mycoplasma pneumoniae, preventabilní respirační infekce, polymerázová řetězová reakce, PCR, ELISA, CLIA, ImmunoBlot

Hana Bílková Fránková
Laboratoř klinické mikrobiologie, Laboratoř Agel, Ostrava Vítkovice

Očkovanie u pacientov s vybranými autoinflamačnými ochoreniami

Souhrn

Úvod: Systémové autoinflamačné ochorenia predstavujú heterogénnu skupinu porúch nešpecifickej imunity, pri ktorých dochádza ku dysregulácii zápalovej reakcie vplyvom viacerých, geneticky a epigeneticky podmienených, mechanizmov. Ich dôsledkom je nadmerná a nekontrolovaná aktivácia zápalovej reakcie, čo sa prejavuje rekurentnými epizódami vzplanutia zápalu s pomerne pestrým klinickým obrazom, v ktorom dominujú najmä horúčky, ale aj ďalšie symptómy (napr. artralgie, myalgie, abdominalgie, kožný raš). Klinické príznaky sú sprevádzané často aj laboratórnymi nálezmi, eleváciou zápalových markerov. Tieto epizódy sa striedajú s rôzne dlhými asymptomatickými obdobiami. Hoci autoinflamačné ochorenia patria ku zriedkavým ochoreniam, veľká časť z nich začína predovšetkým v detskom veku a niektoré z nich majú aj v našej oblasti vyššiu prevalenciu (najmä PFAPA syndróm a familiárna stredomorská horúčka), preto sa s nimi môže každý lekár stretnúť vo svojej klinickej praxi.

Ciele: Cieľom tejto práce je priniesť stručný prehľad dostupných dát o bezpečnosti očkovania u pacientov s vybranými autoinflamačnými ochoreniami a hlavne poukázať na fakt, že očkovanie je aj u tejto skupiny pacientov bezpečné, prospešné a odporúčané. Prácu sme tiež doplnili našimi vlastnými skúsenosťami z Centra pre periodické horúčky v Univerzitnej nemocnici Martin.

Metodológia: Systematický prehľad a analýza dostupnej literatúry publikovanej v databázach PubMed, SCOPUS a Web Of Science publikovaných v rokoch 2005–2023.

Záver: Dostupné dáta ukazujú, že zaočkovanosť pacientov s autoinflamačnými ochoreniami je nižšia oproti zdravej populácii, a to i napriek faktu, že vakcíny u týchto pacientov preukázali porovnateľnú imunogenitu a účinnosť v porovnaní so zdravými osobami a neboli zaznamenané žiadne závažné nežiaduce účinky a ani iné varovné signály. Podľa aktuálnych odporúčaní EULAR/ PReS (European League Against Rheumatism/Paediatric Rheumatology European Society) je pre týchto pacientov očkovanie jednoznačne odporúčané podľa NIP danej krajiny. Preferuje sa očkovanie v pokojovej fáze ochorenia. U pacientov, ktorí sú nastavení na imunosupresívnu liečbu sa odporúča očkovať 2–4 týždne pred začatím podávania takejto liečby, avšak chýbajúce očkovanie by nemalo byť dôvodom pre odklad začatia liečby. EULAR/PRES tiež poukazujú na benefit podania niektorých odporúčaných očkovaní (proti chrípke či pneumokokovým invazívnym ochoreniam). Doterajšie údaje potvrdzujú, že očkovanie je bezpečné, odporúčané a nemalo by byť u týchto pacientov odkladané, vrátane tých, ktorí sú liečení biologickou liečbou.

Klíčová slova:

systémové autoinflamačné ochorenia, syndrómy periodických horúčok, očkovanie, biologická liečba

Branislav Šlenker,1,2 Anna Bobčáková,1,3,4,5 Ingrid Urbančíková,6,7 Eva Jurková Malicherová,1,2,4,5 Lenka Kapustová,1,2,4,5 Adam Markocsy,1,3,5 Otília Petrovičová,1,2,3,4,5 Miloš Jeseňák1,2,3,4,5

1Centrum pre periodické horúčky, Klinika detí a dorastu, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
2Klinika detí a dorastu, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
3Centrum pre periodické horúčky, Klinika pneumológie a ftizeológie, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
4Centrum pre očkovanie v špeciálnych situáciách, Klinika pneumológie a ftizeológie, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
5Ústav klinickej imunológie a lekárskej genetiky, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko; Centrum pre periodické horúčky
6Klinika detí a dorastu, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Detská fakultná nemocnica Košice
7Centrum pre očkovanie detí s komplikáciami po očkovaní a kontraindikáciami očkovania, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Detská fakultná nemocnica Košice

Očkování proti horečce chikungunya: přehled vakcín a doporučení v cestovní medicíně

Souhrn

Horečka chikungunya je rychle se šířící arbovirové onemocnění vyvolané stejnojmenným virem z čeledi Togaviridae, které v posledních dvou dekádách získalo významný globální epidemiologický význam. Onemocnění je charakterizováno vysokou morbiditou, přičemž kauzální antivirová terapie není k dispozici. Recentně byly registrovány dvě nové vakcíny: živá atenuovaná vakcína VLA1553 (IXCHIQ) a rekombinantní vakcína na bázi virových částic CHIK-VLP (VIMKUNYA). Obě vakcíny vykazují vysokou imunogenicitu po podání jednorázové dávky a zajišťují dlouhodobou séroprotekci, přičemž CHIK-VLP má příznivější bezpečnostní profil u starších osob. Tento přehled shrnuje klíčové aspekty virologie, klinického průběhu, diagnostiky a terapeutických možností horečky chikungunya se zvláštním zaměřením na očkování, které může představovat významný nástroj prevence nejen u osob žijících v oblastech s epidemickým výskytem, ale i u cestovatelů.

Klíčová slova:

cestovní medicína, horečka chikungunya, očkování, živá atenuvaná vakcína, vakcína na bázi částic podobných viru, rekombinantní vakcína

Veronika Jegorova, Milan Trojánek

Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha

Mpox jako globální hrozba – současný pohled a možnosti vakcinace

Souhrn

Infekční onemocnění mpox, dříve známé jako opičí neštovice, se od roku 2022 proměnilo ze spíše lokálně endemické infekce v Africe v globální infekci s více než 137 000 potvrzenými případy ve 132 zemích. Původcem onemocnění je virus mpox, DNA virus patřící do čeledě Poxviridae. Opičí neštovice byly poprvé identifikovány v roce 1970 a poté se vyskytovaly hlavně v centrální a západní Africe. Od roku 2022 ve světě převládající virus mpox clade IIb se šíří zejména v komunitě mužů majících sex s muži. Vyšší riziko komplikovaného průběhu je v případě koinfekce s HIV infekcí. Klinicky se onemocnění vyznačuje různými manifestacemi v podobě anogenitálního exantému, proktitidy či orofaryngeálních ulcerací. Léčba se opírá o symptomatickou péči a antivirotika, jejichž dostupnost je velmi omezená. Klíčovým nástrojem je tak vakcinace, konkrétně vakcína třetí generace obsahující živý, atenuovaný vaccinia virus Modified Vaccinia Ankara-Bavarian Nordic (aktuálně používaná v České republice pod názvem Jynneos.) Vakcína je bezpečná, podává se ve schématu 0 a 28 dnů a její účinnost je 66–89 %. Vzhledem k omezenému efektu postexpoziční profylaxe se doporučuje hlavně preexpoziční očkování rizikových osob, které se u nás provádí od roku 2022 ve vybraných očkovacích centrech.

Klíčová slova:

mpox, opičí neštovice, HIV, MSM, vakcinace, MVA-BN, Jynneos

Milan Zlámal, Ondřej Beran

Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Praha

Mpox infekcia u pacientov s rozdielnym imunologickým profilom – výzvy v diagnostike a liečbe

Souhrn

Dva prípady mpox infekcie u pacientov s odlišným imunologickým profilom poukazujú na výzvy v diagnostike a liečbe a zdôrazňujú potrebu individuálneho prístupu a rýchlej PCR diagnostiky.

Klíčová slova:

mpox, HIV, imunita, PCR diagnostika, antivirotiká, kazuistika

Ondrej Zahornacký,1 Ivana Hockicková,1 Pavol Jarčuška,1 Ingrid Urbančíková1,2

1Klinika infektológie a cestovnej medicíny UPJŠ LF a UNLP Košice, Slovensko
2Ústav epidemiológie UPJŠ LF Košice, Slovensko

Meningokoková meningitida u pacientky s anomálií CNS

Souhrn

Uvedená kazuistika popisuje případ třiasedmdesátileté ženy s purulentní meningitidou, u níž se jednalo o recidivu purulentní meningitidy, což následně vedlo k diagnostice meningokély v oblasti lamina cribrosa vlevo a následnému chirurgickému řešení s multioborovou spoluprací. Jako původce onemocnění byla prokázána Neisseria meningitidis typ W135. Při první atace před 18 lety bylo pacientkou udávaným etiologickým agens Haemophilus influenzae. Celková délka antibiotické léčby byla 46 dnů do operačního řešení. Před operací byla realizována vakcinace. Pacientka se zcela bez následků uzdravila.

Klíčová slova:

purulentní meningitida, recidiva, komunikace do CNS, Neisseria meningitidis

Kristýna Kocourková,1 Lenka Petroušová1, 2

1Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava
2Lékařská fakulta, Ostravská univerzita