3/2025

Content:

• Editorial
• Respiratory diseases in 2023, 2024 and until April 2025 – Hana Bílková Fránková
• Vaccination in patients with selected systemic autoinflammatory diseases  – Branislav Šlenker, Anna Bobčáková, Ingrid Urbančíková, Eva Jurková Malicherová, Lenka Kapustová, Adam Markocsy, Otília Petrovičová, Miloš Jeseňák
• Chikungunya Fever Vaccination: Current Vaccines and Travel Medicine Recommendations  – Veronika Jegorova, Milan Trojánek
• Mpox as a global threat – a current view and vaccination options – Milan Zlámal, Ondřej Beran
• Mpox infection in patients with different immunological profiles – challenges in diagnosis and treatment – Ondrej Zahornacký, Ivana Hockicková, Pavol Jarčuškam, Ingrid Urbančíková
• Meningococcal meningitis in a patient with a CNS anomaly  – Kristýna Kocourková, Lenka Petroušová

Editorial

Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,

letošní výroční 20. ročník Hradeckých vakcinologických dnů opět potvrdil, že Česká republika patří mezi země s vysokou odbornou úrovní v oblasti imuni­zace a veřejného zdraví. Setkání odborníků z klinické praxe, akademické sféry i státní správy přineslo nejen sdílení nových poznatků, ale i otevřenou dis­kusi o aktuálních výzvách, které očkování v současnosti provázejí, a na druhé straně bylo určitým slavnostním ohlédnutím za předchozí historií, která nás jednoznačně dále zavazuje. Dvacítka se ostatně táhla napříč celou konferencí.

Jedním z klíčových úspěchů minulého období byla implementace Nirsevimabu do plošného očkovacího kalendáře. Tento monoklonální pro­tilátkový přípravek představuje významný krok vpřed v prevenci závažných infekcí dolních dýchacích cest způsobených respiračním syncyciálním virem (RSV) u kojenců. Zavedení Nirsevimabu do rutinní praxe znamená posun od reaktivního přístupu k preventivní ochraně nejzranitelnější skupiny populace. Očekává se, že jeho využití výrazně sníží počty úmrtí, hospitalizací i ekonomic­ké dopady spojené s RSV infekcemi.

Dalším výrazným tématem poslední doby je očkování v lékárnách. Tento mo­del, již běžný v řadě evropských zemí, v českém prostředí však vzbuzuje vášně zejména u praktických lékařů a lékařské komory. Lékárny představují dostupná zdravotnická místa, která mohou zvýšit proočkovanost populace – zejména u dospělých, u nichž je motivace k očkování tradičně nižší. Odborná příprava farmaceutů a standardizace očkovacích procesů jsou přitom klíčem k zajištění bezpečnosti a důvěry veřejnosti. Odpor praktických lékařů pro dospělé je jistě motivován obavou o vstup „nekompetentních“ osob do lékařského hájemství. Paradoxně odpověď, zdali jdeme správným směrem, přinesly události minulých dní, kdy byly nemocnice přetíženy zájemci o očkování proti covidu-19, které praktici očkovat odmítli.

Věřím, že chceme, aby česká vakcinologie šla směrem k dostupnosti, efek­tivitě a individualizované ochraně zdraví. Hradecké vakcinologické dny tak nejsou jen odbornou konferencí, ale i prostorem, kde se formuje budoucnost preventivní medicíny v naší zemi. Na závěr bych parafrázoval doporučení ame­rického establishmentu: „Očkujte se, až se budete cítit v riziku.“ Pokud stejnou filozofii uplatníme na bezpečností pásy v autě: Nepoutejte se, připoutáte se, až vám bude hrozit riziko autonehody.“

Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Respiratory diseases in 2023, 2024 and until April 2025

Summary

After the pandemic caused by the SARS-CoV-2 virus in 2020–2022, we have been monitoring changes in the incidence of respiratory diseases in the population (1, 2, 3). In this work, we analyze the incidence of selected types of viral and bacterial respiratory diseases during 2023, 2024 and until April 2025 in the clinical microbiology laboratory in Ostrava Vítkovice.

Keywords:

Influenza A virus, Influenza B virus, Respiratory syncytial virus (RSV), SARS-CoV-2, Bordetella pertussis, Mycoplasma pneumoniae, preventable respiratory infections, polymerase chain reaction, PCR, ELISA, CLIA, ImmunoBlot

Hana Bílková Fránková

Laboratoř klinické mikrobiologie, Laboratoř Agel, Ostrava Vítkovice

Vaccination in patients with selected systemic autoinflammatory diseases

Summary

Introduction: Systemic autoinflammatory diseases represent a heterogeneous group of innate immune disorders characterized by dysregulation of the inflammatory response due to various genetically determined mechanisms. This results in excessive and uncontrolled activation of inflammation, manifesting as recurrent episodes of inflammatory flares with a diverse clinical presentation most commonly featuring fever, but also including other symptoms (such as arthralgia, myalgia, abdominal pain, and skin rash). These clinical signs are often accompanied by laboratory findings, including elevated inflammatory markers. These episodes alternate with asymptomatic periods of variable duration. Although autoinflammatory diseases are considered rare, many of them typically begin in childhood, and some (especially PFAPA and FMF) have a higher prevalence even in our region. Therefore, any physician may encounter them in their own clinical practice.

Objectives: The aim of this paper is to provide a brief overview of the available data on the safety of vaccination in patients with selected systemic autoinflammatory diseases and, most importantly, to highlight that vaccination is safe, beneficial, and recommended for these patients. We have also incorporated our own clinical experience from the Center for Hereditary Periodic Fever Syndromes at the University Hospital in Martin.

Methodology: A systematic review and analysis of the available literature published in the PubMed, SCOPUS, and Web of Science databases between 2005 and 2023.

Conclusion: Currently available data shows that vaccination coverage in patients with systemic autoinflammatory diseases is lower than in the healthy population, despite the fact that vaccines in these patients have demonstrated equal immunogenicity, efficacy, and no significant adverse events or other safety concerns. According to current EULAR/PReS (European League Against Rheumatism/Paediatric Rheumatology European Society) recommendations, vaccination of these patients according to the respective country’s national immunization program (NIP) is highly recommended. Vaccination is preferably performed during the quiescent phase of the disease. For patients receiving immunosuppressive therapy, it is recommended to vaccinate 2–4 weeks before initiating such treatment; however, missing vaccinations should not be a reason to delay the start of such treatment. EULAR/PReS also emphasize the benefit of certain recommended vaccinations (such as influenza and invasive pneumococcal vaccine). Vaccination is considered safe, recommended, and should not be delayed in patients with SAIDs, including those receiving biologic therapy.

Keywords:

systemic autoinflammatory diseases, hereditary periodic fever syndromes, vaccination, biologic therapy

Branislav Šlenker,^1,2 Anna Bobčáková,^1,3,4,5 Ingrid Urbančíková,^6,7 Eva Jurková Malicherová,^1,2,4,5 Lenka Kapustová,^1,2,4,5 Adam Markocsy,^1,3,5 Otília Petrovičová,^1,2,3,4,5 Miloš Jeseňák^1,2,3,4,5

¹Centrum pre periodické horúčky, Klinika detí a dorastu, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
²Klinika detí a dorastu, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
³Centrum pre periodické horúčky, Klinika pneumológie a ftizeológie, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
⁴Centrum pre očkovanie v špeciálnych situáciách, Klinika pneumológie a ftizeológie, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko
⁵Ústav klinickej imunológie a lekárskej genetiky, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin, Slovensko; Centrum pre periodické horúčky
⁶Klinika detí a dorastu, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Detská fakultná nemocnica Košice
⁷Centrum pre očkovanie detí s komplikáciami po očkovaní a kontraindikáciami očkovania, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Detská fakultná nemocnica Košice

Chikungunya Fever Vaccination: Current Vaccines and Travel Medicine Recommendations

Summary

Chikungunya fever is a rapidly spreading arboviral disease caused by the chikungunya virus, a member of the Togaviridae family, which has gained significant global epidemiological relevance over the past two decades. The disease is characterized by high morbidity, while no specific antiviral treatment is currently available. Recently, two new vaccines have been approved: the live- -attenuated vaccine VLA1553 (IXCHIQ) and the recombinant virus-like particle (VLP) vaccine CHIK-VLP (VIMKUNYA). Both vaccines demonstrate strong immunogenicity following a single dose and provide sustained seroprotection, with CHIK-VLP showing a more favorable safety profile in older adults. This review summarizes the key aspects of chikungunya virus virology, clinical course, diagnostics, and treatment options, with a particular focus on vaccination as a critical tool for prevention—not only in populations living in epidemic areas but also in travelers at risk.

Keywords:

travel medicine, chikungunya, vaccination, live-attenuated vaccine, virus-like particle vaccine, recombinant vaccine

Veronika Jegorova, Milan Trojánek

Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha

Mpox as a global threat – a current view and vaccination options

Summary

The infectious disease mpox, previously known as “monkeypox,” has transformed from a relatively localized infection in Africa to a global infection since 2022, with more than 137,000 confirmed cases in 132 countries. The predominant mpox virus clade IIb is spreading mainly in the community of men who have sex with men. There is a higher risk of a complicated course in cases of co-infection with HIV. Clinically, the disease is characterized by various manifestations such as anogenital exanthem, proctitis, or oropharyngeal ulcers. Treatment relies on symptomatic care and antiviral medications, which are very limited in availability. A key tool is vaccination, specifically the 3rd generation live vaccines containing the MVA-BN strain (Jynneos and Imvanex). The vaccines are safe, administered in a 0 and 28-day schedule, and their effectiveness is 66–89 %. Given the limited effect of post-exposure prophylaxis, pre-exposure vaccination of at-risk groups is mainly recommended, which has been performed in selected vaccination centers in the Czech Republic since 2022.

Keywords:

mpox, monkeypox, HIV, MSM, vaccination, MVA-BN, Jynneos

Milan Zlámal, Ondřej Beran

Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Praha

Mpox infection in patients with different immunological profiles – challenges in diagnosis and treatment

Summary

Two cases of mpox in patients with distinct immune profiles highlight diagnostic and treatment challenges, emphasizing the need for individualized approaches and rapid PCR-based diagnostics.

Keywords:

mpox, HIV, immunity, PCR diagnostics, antivirals, case report

Ondrej Zahornacký,¹ Ivana Hockicková,¹ Pavol Jarčuška,¹ Ingrid Urbančíková^1,2

¹Klinika infektológie a cestovnej medicíny UPJŠ LF a UNLP Košice, Slovensko
²Ústav epidemiológie UPJŠ LF Košice, Slovensko

Meningococcal meningitis in a patient with a CNS anomaly

Summary

This case report describes a seventy-three-year-old woman with purulent meningitis who experienced a recurrence of the disease, which subsequently led to the diagnosis of meningocele in the left lamina cribrosa and subsequent surgical management with multidisciplinary cooperation. Neisseria meningitidis type W135 was identified as the causative agent of the disease. At first presentation 18 years ago, the etiologic agent reported by the patient was Haemophilus influenzae. The total duration of antibiotic treatment was 46 days until surgery. Vaccination was performed before surgery. The patient recovered completely without sequelae.

Keywords:

purulent meningitis, recurrence, communication to the CNS, Neisseria meningitidis

Kristýna Kocourková,¹ Lenka Petroušová^{1, 2}

¹Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava
²Lékařská fakulta, Ostravská univerzita