3/2024

Obsah:

• Editorial
• Je povinná a nepovinná (doporučená) vakcinace právním problémem? – Olga Sovová, Kristýna Mlezivová, Zdeněk Fiala
• West Nile virus a jeho narůstající epidemiologický význam ve střední Evropě – Ivo Rudolf, Kristína Mravcová, Silvie Šikutová
• Meningokoková sepse způsobená Neisseria meningitidis B – kazuistika – Aleš Polách
• Historie a současnost vývoje vakcíny proti skvrnitému tyfu – Vanda Boštíková
• XIX. Hradecké vakcinologické dny
• Doporučený postup péče o pacienty s porušenou či zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismem/asplenií)

Editorial

Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
v poslední době jsme byli svědky řady významných událostí v oblasti očko­vání, které se věnovaly otázkám proočkovanosti proti chřipce. Mezi těmito událostmi se vyjímají proběhlé Hradecké vakcinologické dny, Kulatý stůl Zdravotnického deníku a Parlamentní seminář k problematice očkování proti respiračním nákazám.
Chřipka, jako sezónní onemocnění, představuje závažnou hrozbu pro ve­řejné zdraví, zejména pro zranitelné skupiny obyvatelstva, jako jsou senioři a osoby s chronickými onemocněními. Přesto aktuální data ukazují, že pro­očkovanost proti chřipce v České republice dosahuje pouze 8–9 % v běžné populaci a 23–26 % u rizikových skupin. Tyto hodnoty jsou daleko od stano­vených cílů, které činí 30 % pro běžnou populaci a 75 % pro rizikové skupiny.
Jednou z nejvíce diskutovaných otázek je očkování v lékárnách, zejména v kontextu očkování proti chřipce a covidu-19. Zde jsou některé klady a zápory tohoto přístupu: Dostupnost a pohodlí – Lékárny jsou běžně dostupné a paci­enti je často navštěvují. To usnadňuje přístup k očkování pro širokou veřejnost, zejména pro ty, kteří nemají pravidelný kontakt s praktickými lékaři. Zkrácení čekacích dob – Očkování v lékárnách může snížit čekací doby na očkování, což je zvláště důležité během sezóny chřipky nebo pandemie covidu-19, kdy může být poptávka vysoká. Zvýšení proočkovanosti – Umožnění očkování v lé­kárnách může vést k vyšší míře proočkovanosti, zejména mezi lidmi, kteří by se jinak očkování vyhnuli. Zvyšování informovanosti – Lékárníci po vyškolení mohou poskytnout informace o očkování a odpovědět na dotazy pacientů, což může zvýšit důvěru v očkovací proces. Flexibilní otevírací doby – Lékárny často nabízejí delší otevírací hodiny než ordinace praktických lékařů, což usnadňuje lidem naplánovat si očkování.
Proti očkování v lékárnách naopak svědčí: Omezená zdravotní historie – Lékárníci nemusí mít přístup k úplné zdravotní historii pacienta, což může být důležité při posuzování vhodnosti očkování, zejména pro osoby s alergiemi nebo chronickým onemocněním. Nedostatek komplexní péče – Očkování v lé­kárnách může postrádat komplexní přístup, který poskytují praktičtí lékaři, včetně možnosti poskytnout další lékařské služby nebo vyšetření. Regulační a legislativní překážky – V některých zemích mohou existovat legislativní a re­gulační překážky, které brání lékárníkům v poskytování očkovacích služeb, což může ztěžovat jejich implementaci. Percepce veřejnosti – Někteří lidé mohou mít obavy o bezpečnost očkování prováděného mimo tradiční zdravotnická zařízení a preferují návštěvu svého lékaře. Možná potřeba sledování – Po očkování může být potřeba sledování pacientů pro vedlejší účinky, což může být v lékárnách obtížnější. Argumentem je i názor, že nízká proočkovanost v ČR je dána odmítáním očkování, ne nedostatkem očkovacích míst.
Očkování v lékárnách má potenciál přinést mnoho výhod, včetně zvýšení dostupnosti a proočkovanosti. Nicméně, je důležité pečlivě zvážit možné nevýhody.

Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Je povinná a nepovinná (doporučená) vakcinace právním problémem?

Souhrn

Článek se zabývá právní úpravou povinného, profesního a dobrovolného očkování v České republice z pohledu práv a povinností poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického odborníka ve vztahu k ochraně práv očkovaných osob. Příspěvek se zaměřuje na interdisciplinární souvislosti očkovací problematiky. Podrobný právní rozbor je věnován vakcinaci osob právně nezpůsobilých a vybraných profesí ve veřejné sféře. Článek poukazuje na nutnost změny přístupu k podpoře povinných i nepovinných (doporučených) očkování, která jsou hrazena jak z veřejného zdravotního pojištění, tak příspěvky v rámci benefitů zdravotních pojišťoven. Autoři diskutují i vhodnou komunikaci a využití sociálních sítí při podpoře očkovací politiky státu.

Klíčová slova:

vakcinace, veřejné a soukromé právo, zásah do integrity, veřejné zdravotní pojištění, komunikace, sociální sítě

Olga Sovová, Kristýna Mlezivová, Zdeněk Fiala
Katedra správního práva a správní vědy, Fakulta bezpečnostního managementu, Policejní akademie České republiky v Praze

West Nile virus a jeho narůstající epidemiologický význam ve střední Evropě

Souhrn

Západonilská horečka patří mezi jedno z nejvýznamnějších onemocnění v Evropě přenášených komáry. West Nile virus (WNV), komáry přenášený arbovirus z čeledi Flaviviridae a původce této zoonózy, je patogenní pro člověka a některé další obratlovce (zejména koně a ptáky). Od roku 2014, kdy byla poprvé v České republice detekována jeho nebezpečná neuroinvazivní linie (WNV-2) v komárech, probíhá surveillance mapující reálná epidemiologická rizika cirkulace WNV pro obyvatele České republiky. Cílem předkládané práce je především obrátit pozornost praktických lékařů, epidemiologů, veterinářů i dalších zdravotnických odborníků k tomuto dříve opomíjenému viru, který však v důsledku probíhajících klimatických i socioekonomických změn nabývá na významu. Review podává ucelené informace o taxonomii viru, jeho genomu, komářích vektorech a obratlovčích rezervoárech včetně dlouhodobé cirkulace viru v přírodních ohniscích, klinickém projevu onemocnění včetně jeho diagnostiky a možné léčby a také současné epidemiologické situaci v Evropě i u nás. Nedílnou součástí práce je přehled současné vakcinační strategie proti WNV, která má za cíl alespoň v omezené míře zabránit vážným klinickým stavům (meningitidám či meningoencefalitidám) způsobených WNV u lidí.

Klíčová slova:

West Nile virus, arboviry, zoonóza, komáři, One Health

Ivo Rudolf, Kristína Mravcová, Silvie Šikutová
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, v.v.i., Brno

Meningokoková sepse způsobená Neisseria meningitidis B – kazuistika

Souhrn

V této práci autor popisuje kazuistiku kojence meningokokové sepse sk. B v období, kdy nebyla dostupná vakcína proti meningokokům skupiny B. Následně provedl průzkum v rámci svých praxí v Novém Jičíně a v Příboře. Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá, že ani přes opakovanou edukaci rodičů nedochází k potřebné proočkovanosti v daném věkovém období vývoje dítěte.

Klíčová slova:

meningokoková sepse u kojence, očkování proti meningokokům skupiny B, edukace rodičů

Aleš Polách
Ordinace Nový Jičín