Obsah:
- Stav očkovania a jeho efektívnosť proti rotavírusom v kmeni zdravotnej poisťovne Dôvera v rokoch 2019–2023 – Katarína Minková, Martin Selvek, Beáta Saal, Roman Mužik, Miloš Jeseňák
- Role HTA v rozhodování o úhradě vakcín z veřejného zdravotního pojištění a situace v ČR – Gabriela Volfová, Tomáš Doležal, Jiří Klimeš, Josef Malý
- Očkování v cestovní medicíně – Veronika Jegorova, Milan Trojánek
- Vzteklina, současné možnosti prevence – Lucie Siráková, Petra Polcarová, Martina Malíková, Roman Chlíbek, Jan Smetana
- Současnost poliomyelitidy – Petra Polcarová, Lucie Siráková, Roman Chlíbek, Jan Smetana
- Rizika virové hepatitidy A v zaplavených oblastech a možnosti prevence očkováním – Jana Prattingerová, Irena Martinková, Vladimír Príkazský, Jan Smetana
- Maligní malárie u cestovatele po návratu ze Zanzibaru – Renata Šindlerová, Aneta Nyčová, Ondřej Beránek, Nicol Bohuslavová, Grigorij Mesežnikov, Jan Beroušek, Jiří Karásek, Lukáš Kolařík, Jolana Havlová, Martin Tulach, Veronika Jegorova, Milan Trojánek
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
řada z vás navštívila v uplynulém týdnu ve Vídni ESCMID Global, kongres Evropské společnosti pro klinickou mikrobiologii a infekční nemoci (ESCMID). Akce se stala opět jedinečnou příležitostí k reflexi současných trendů v infekční medicíně. Tato obrovská akce přesahující 12 000 účastníků s bohatou účastí i českých odborníků už ztratila původní osobní charakter, jaký si zachovává například ESPID. Akce připomíná monstrózní továrnu na sdělování nových poznatků mikrobiologických, epidemiologických, klinických, laboratorních či vakcinologických. Je třeba říci, že vakcinologie byla zastoupena výrazně častěji než v minulých letech. Dominovaly přednášky o respiračních patogenech (RSV, hMPV, virus chřipky, pneumokoky) či tropických nákazách (horečka dengue). Všudypřítomným tématem napříč přednáškami byla nejen snaha o postpandemickou obnovu důvěry ve vakcinaci, ale i rostoucí důraz na její udržitelnost – klinickou, společenskou a ekonomickou.
Ukazuje se, že vakcíny již nelze vnímat pouze jako nástroj prevence, ale jako komplexní technologii vyžadující sofistikované hodnocení – tedy zavedení HTA (Health Technology Assessment) i pro tuto oblast. A právě na tomto poli došlo k významnému posunu v České republice. 23. dubna prošel třetím čtením Poslaneckou sněmovnou novelizovaný zákon 48/1997 Sb., který nově HTA pro vakcíny zavádí. Jistě to ještě není finále, následuje Senát a podpis prezidenta, ale to by již nemuselo být zásadním problémem.
HTA je nutností, ne byrokratickou překážkou. V době, kdy jsou národní rozpočty pod tlakem a zdravotnické systémy čelí rostoucím nárokům, se HTA stává nepostradatelným nástrojem pro rozhodování o veřejném financování. U léčiv je tento proces již standardem. U vakcín však stále často chybí systematické zohlednění širších přínosů – například vlivu na snížení antibiotické rezistence, přerušení transmise infekcí nebo sociálně-ekonomických dopadů v podobě výpadků pracovní síly během epidemií.
V České republice se HTA vakcín teprve rozbíhá. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že tam, kde byla zavedena standardizovaná metodika hodnocení účinnosti, bezpečnosti, nákladové efektivity a společenského dopadu, došlo nejen ke stabilizaci očkovacích programů, ale i ke zvýšení transparentnosti a důvěry veřejnosti.
Zprávy z kongresu ESCMID jasně ukazují, že budoucnost vakcinologie je nejen o vývoji nových antigenů, ale i o schopnosti jejich efektivního zavedení do praxe. HTA představuje nástroj, který může této cestě dát pevné základy. Je na čase, aby se i Česká republika připojila k těm, kdo chápou vakcíny nejen jako injekci, ale jako investici – do zdraví, do stability a do budoucnosti.
Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Stav očkovania a jeho efektívnosť proti rotavírusom v kmeni zdravotnej poisťovne Dôvera v rokoch 2019–2023
Souhrn
Úvod: Očkovanie proti rotavírusom je účinným nástrojom prevencie rotavírusových gastroenteritíd (RVGE) a nimi spôsobených hospitalizácií. Cieľom tejto práce je opísať stav zaočkovanosti proti rotavírusom u detí do 5 rokov v kmeni zdravotnej poisťovne Dôvera v rokoch 2019–2023 a vyhodnotiť vplyv očkovania na výskyt hospitalizácií s diagnózou RVGE.
Súbor pacientov a metódy: Do analýzy boli zahrnutí poistenci zdravotnej poisťovne Dôvera narodení v rokoch 2019–2023 s kontinuálnym poistným vzťahom do konca júna 2024 alebo do úmrtia (n = 106 696). Stav očkovania u poistenca bol vyhodnotený na základe aspoň jedného výskytu predpisu vakcíny proti rotavírusom (ATC skupina J07BH) vo vykázanej zdravotnej starostlivosti. U poistencov boli sledované hospitalizácie s hlavnou diagnózou RVGE (A08.0).
Výsledky: Zaočkovanosť proti rotavírusom v rokoch 2019–2023 bola na úrovni 46,4 %. Medzi jednotlivými krajmi Slovenska boli výrazné rozdiely v zaočkovanosti, od 32,7 % v Košickom kraji do 64,0 % v Bratislavskom. Vyššia zaočkovanosť v kraji korelovala s nižším výskytom hospitalizácií pre RVGE (R = -0,925, p < 0,001). Očkovanie proti rotavírusom znižovalo riziko hospitalizácie o 84 % v porovnaní s neočkovanými jedincami (HR = 0,16, CI= 0,14–0,18, p < 0,001, adjustované na pohlavie a kraj jedinca).
Záver: V rokoch 2019–2023 bola proti rotavírusom zaočkovaná menej ako polovica populácie do 5 rokov. Očkovanie proti rotavírusom je pritom výrazným nezávislým protektívnym faktorom pre výskyt hospitalizácií s RVGE. Zvýšenie zaočkovanosti dokáže nielen znížiť riziko hospitalizácií, má finančný šetriaci efekt, ale zároveň predchádza aj nežiadúcim následkom a komplikáciám RVGE.
Kľúčové slová:
gastroenteritída, hospitalizácie, očkovanie, rotavírusy, zaočkovanosť
Katarína Minková,1 Martin Selvek,2 Beáta Saal,2 Roman Mužik,2 Miloš Jeseňák3,4
1Všeobecná ambulancia pre deti a dorast, Banská Bystrica
2Dôvera zdravotná poisťovňa, Bratislava, Slovensko
3Klinika detí a dorastu, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin
4Ústav klinickej imunológie a lekárskej genetiky, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Univerzitná nemocnica Martin
Role HTA v rozhodování o úhradě vakcín z veřejného zdravotního pojištění a situace v ČR
Souhrn
Health Technology Assessment (HTA) je klíčovým nástrojem pro objektivní hodnocení dopadu inovativních technologií na zdraví pacientů a na ekonomiku veřejného zdravotnického systému. V ČR je HTA běžně používáno pro hodnocení léčivých přípravků používaných v ambulantní péči v rozhodovacím procesu o jejich zařazení do úhrady z veřejného zdravotního pojištění, přičemž celý proces zařazení do úhrady má předem jasně definovaná pravidla zakotvená v legislativě. V současné době neexistuje podobný systematický proces pro hodnocení vakcín, jejichž zařazení do úhrady je aktuálně naopak spojeno s jen velmi málo transparentním a s politicky ovlivnitelným schvalovacím procesem. Vzhledem k významu vakcín jako klíčové preventivní intervence v oblasti veřejného zdraví se jedná o významný nedostatek v českém systému, který má však potenciál na brzké zlepšení. Po vzoru zahraničních systémů by mohlo být HTA v blízké budoucnosti zařazeno jako povinná součást procesu přiznání úhrady novým vakcínám i v ČR. Záměr na zlepšení českého sytému v této oblasti odstartoval pilotním projektem Ministerstva zdravotnictví ČR zahájeným v roce 2023 a skončit by mohl legislativním upevněním HTA vakcín v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Pro úspěšnou implementaci HTA vakcín bude nezbytný kontinuální rozvoj lokální metodiky farmakoekonomických analýz a rozhodovacího procesu, který umožní co nejpřesněji zachytit všechny potenciální přínosy vakcíny pro společnost. V neposlední řadě je potřeba klást důraz na systematické sbírání lokálních dat o epidemiologii infekčních onemocnění, která jsou základním kamenem pro relevantní výsledek HTA vakcín. Špatná metodika a nereprezentativní data mohou vést k podhodnocení skutečné hodnoty vakcín pro společnost. Cílem článku je nastínit aktuální a budoucí roli HTA v rozhodování o úhradě vakcín z veřejného zdravotního pojištění v ČR.
Klíčová slova:
Health Technology Assessment (HTA), nákladová efektivita, veřejné zdraví, vakcíny
Gabriela Volfová,1 Tomáš Doležal,2,3 Jiří Klimeš,1 Josef Malý1
1Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové
2Farmakologický ústav, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
3Value Outcomes, Praha
Očkování v cestovní medicíně
Souhrn
S rostoucí globalizací a obnovením cestovního ruchu po pandemii covidu-19 nabývá prevence infekčních onemocnění v cestovní medicíně na stále větším významu. Cestovatelé jsou vystaveni širokému spektru patogenů, přičemž mnoha závažným onemocněním lze efektivně předcházet očkováním. Tento přehledový článek se zaměřuje na nejčastěji využívané vakcíny v cestovní medicíně, aktuální doporučení pro jejich indikaci a epidemiologické souvislosti v kontextu globálního šíření infekčních chorob. Zdůrazňuje význam předvýjezdového poradenství, individuálního posouzení rizik a strategického přístupu k vakcinaci podle pravidla 3R (Routine, Required, Recommended), které slouží jako klíčový princip při plánování očkování před cestou. Kromě specifických indikací jednotlivých vakcín článek reflektuje i nové výzvy v oblasti cestovní medicíny, včetně změn epidemiologické situace či rostoucího významu personalizované prevence.
Klíčová slova:
cestovní medicína, očkování cestovatelů, importované infekce
Veronika Jegorova, Milan Trojánek
Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha
Vzteklina, současné možnosti prevence
Souhrn
Vzteklina patří bezesporu mezi nejvíce nebezpečnou, ve 100 % případů letální virovou infekci přenášenou zvířaty na člověka. Ve více než 150 zemích, kde se endemicky vyskytuje, je nejčastější riziko expozice po poranění psem. Obzvlášť nebezpečné je pokousání netopýrem. Ročně nemoci podlehne zhruba 60 tisíc osob, nejvíce v oblastech Afriky a Asie. Preventivní možnosti k zabránění vzniku onemocnění zahrnují očkování v rámci preexpoziční profylaxe (PrEP) a včasné a důsledné zahájení postexpoziční profylaxe (PEP). V letech 2019–2021 provedl Poradní výbor pro očkovací postupy (Advisory Committee on Immunization Practices, ACIP, USA) několik aktualizací doporučení pro PrEP včetně následujících: předefinování kategorií rizika nákazy vzteklinou, nahrazení třídávkového vakcinačního schématu (D0, D7, D21 nebo D28) dvoudávkovým schématem (D0 a D7), zajištění dlouhodobé protilátkové protektivity jedince flexibilními možnostmi, méně časté nebo žádné kontroly koncentrace protilátek u některých rizikových skupin, stanovení minimální přijatelné koncentrace protilátek proti vzteklině na hodnotu 0,5 IU/ml, zajištění účinného očkování některých zvláštních skupin obyvatelstva. V případě PEP zůstávají postupy stejné jako doposud. Na základě charakteru poranění, druhu zvířete a časovém odstupu od aplikace PrEP, byla-li v minulosti podána, se expozice dělí do několika kategorií podle závažnosti. Podle stanovené kategorie se následně v rámci PEP aplikuje buďto pouze vakcína, nebo vakcína současně s podáním antirabického imunoglobulinu. Postupy jsou shodné pro všechny včetně dětí a těhotných žen, jelikož se jedná o život zachraňující úkon.
Klíčová slova:
vzteklina, zoonóza, vakcinace, preexpoziční a postexpoziční profylaxe, antirabický imunoglobulin
Lucie Siráková, Petra Polcarová, Martina Malíková, Roman Chlíbek, Jan Smetana
Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany, Hradec Králové
Současnost poliomyelitidy
Souhrn
V roce 1988 vyhlásila WHO program světové eradikace poliomyelitidy (GPEI). Do současnosti se snížil výskyt poliomyelitidy ve světě o více než 99 %, zejména díky rozsáhlým očkovacím kampaním s využitím jak živé oslabené vakcíny (OPV), tak inaktivované vakcíny (IPV). Aktuálně se divoký poliovirus endemicky vyskytuje pouze v Afganistánu a Pákistánu. Velký problém v eradikaci poliomyelitidy představuje vznik a šíření poliovirů derivovaných od vakcinálních kmenů (VDPV), které mohou způsobit paretickou formu onemocnění. VDPV se vyskytují převážně v zemích, kde se očkuje OPV vakcínou, avšak může dojít i k jejich zavlečení do jiných oblastí. Právě import je příčinou záchytu VDPV v posledních letech na evropském kontinentu. Eradikaci poliomyelitidy dále komplikují ozbrojené konflikty, nedostupnost vakcín, častý subklinický průběh onemocnění a jistý vliv měla i pandemie onemocnění covid-19. Aby bylo dosaženo cílů GPEI, je třeba zefektivnit očkovací kampaně v rizikových oblastech, udržet vysokou proočkovanost IPV vakcínou v „polio free“ zemích a také zlepšovat kvalitu surveillance a včasnost detekce případů poliomyelitidy. Poslední strategie GPEI předpokládá eradikaci divokých poliovirů a VDPV typu 2 do konce roku 2029.
Klíčová slova:
poliomyelitida, očkování, eradikační program, surveillance, polioviry derivované z vakcíny
Petra Polcarová, Lucie Siráková, Roman Chlíbek, Jan Smetana
Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany, Hradec Králové
Rizika virové hepatitidy A v zaplavených oblastech a možnosti prevence očkováním
Souhrn
Akutní povodňové situace jsou spojeny s prudkým nárůstem rizika šíření infekčních onemocnění přenášených fekálně-orální a alimentární cestou, včetně hepatitidy A, kterou se článek podrobně zabývá. Kombinace faktorů, jako je zhoršená kvalita vody, nedostatečná hygiena, kontaminace potravin, vysoká hustota obyvatelstva, narušená logistika a omezený přístup ke zdravotní péči, výrazně zvyšuje zranitelnost populace. Zlepšení vodohospodářské infrastruktury, podpora hygienických postupů a zajištění prioritního přístupu ke zdravotní péči, včetně včasného očkování, jsou klíčovými prvky v prevenci a řízení zdravotních rizik spojených s povodněmi. Včasné očkování proti hepatitidě A všech osob v riziku nákazy patří mezi opatření s nejvyšší účinností.
Klíčová slova:
hepatitida A, očkování, povodně
Jana Prattingerová,1,2,3 Irena Martinková,4 Vladimír Príkazský,3 Jan Smetana2
1Krajská nemocnice Liberec
2Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany, Hradec Králové
3Fakulta zdravotnických studií, Technická Univerzita v Liberci
4Krevní centrum, Frýdek-Místek
Maligní malárie u cestovatele po návratu ze Zanzibaru
Souhrn
Prezentujeme případ 49letého pacienta s horečkou, dušností a ikterem po návratu ze Zanzibaru. U pacienta byla prokázána infekce P. falciparum se vstupní parazitémií 1,62 %. Laboratorní nález zahrnoval trombocytopenii, elevaci CRP, dusíkatých metabolitů a jaterních testů. Pro rizikový laboratorní nález, i přes nízkou vstupní parazitémii, byla zahájena terapie parenterálním artesunátem. I přes adekvátní cílenou terapii dochází k rozvoji akutní renální a respirační insuficience a pacient přechodně vyžadoval intenzivní péči. Tento případ ilustruje, že i nízká vstupní parazitémie může vést k těžkému průběhu malárie s nutností intenzivní péče. Zdůrazňuje důležitost včasné diagnostiky, rychlého zahájení adekvátní terapie a mezioborové spolupráce. Dále upozorňuje na nedostatečné povědomí o riziku malárie u cestovatelů navštěvujících oblíbené turistické destinace a nejednotné informace poskytované cestovními kancelářemi. Pro prevenci podobných případů je klíčová edukace cestovatelů, správné posouzení rizika v cílové destinaci a dodržování doporučených preventivních opatření včetně chemoprofylaxe.
Klíčová slova:
horečka, malárie, cestovní medicína
Renata Šindlerová,1 Aneta Nyčová,1 Ondřej Beránek,1 Nicol Bohuslavová,1 Grigorij Mesežnikov,1 Jan Beroušek,2 Jiří Karásek,3 Lukáš Kolařík,4 Jolana Havlová,5 Martin Tulach,1 Veronika Jegorova,1 Milan Trojánek1
1Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha
2Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha
3Oddělení urgentního příjmu dospělých, FN Motol, Praha
4Oddělení klinické hematologie, FN Motol, Praha
5Ústav lékařské mikrobiologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha