2/2025

Obsah

• Editorial
• Analýza dat proočkovanosti proti lidskému papilomaviru u dětí v České republice – Hana Cabrnochová, Ladislav Dušek
• Očkování zdravotníků v kontextu se zahraničními doporučeními – Daniel Dražan
• Horečka dengue v cestovní medicíně: epidemiologie a možnosti vakcinace – Veronika Jegorova, Milan Trojánek

Editorial

Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,

V posledních měsících se znovu potvrzuje, že snižující se proočkovanost po­pulace má přímé důsledky na incidenci preventabilních infekčních onemoc­nění. Spalničky, vysoce nakažlivá virová nemoc s potenciálem závažných kom­plikací a mortalitou až 1 : 1000, opět vstupují do klinické praxe nejen jako importované případy, ale i v podobě lokálních výskytů. Data z evropského regionu WHO, ale i naše aktuální údaje jednoznačně ukazují, že pokles ko­lektivní imunity pod kritickou hranici 95 % vytváří podmínky pro šíření viru.

V České republice bylo zavedeno povinné očkování proti spalničkám v roce 1969. Před zahájením plošného očkování bylo v Československu hlášeno kolem 50 000 onemocnění s 0,1–0,2% úmrtností. Následně se onemocnění dostalo zcela pod kontrolou a v moderní době jsme evidovali 0–2 případy ročně. Ke zlomu dochází v roce 2014, kdy bylo hlášeno 221 případů tohoto onemocnění, nejvyšší nemocnost pak byla zaznamenána v roce 2019, kdy bylo v ČR hlášeno 590 případů. V roce 2024 a 2025 bohužel opět stoupáme.

Vedle této situace však nelze přehlédnout dlouhodobě nízkou proočko­vanost proti klíšťové encefalitidě, a to navzdory tomu, že Česká republika zaujímá první místo v Evropě co do počtu hlášených případů. Očkování je přitom jedinou kauzální formou ochrany proti tomuto onemocnění s výraznou morbiditou a potenciálně trvalými neurologickými následky.

Obě onemocnění přitom spojuje jeden klíčový faktor: vakcína existuje, ale není dostatečně využívána. Je zřejmé, že vakcinační programy čelí významným výzvám, které zahrnují pokles důvěry ve zdravotnický systém, nárůst dezin­formací, oslabení role doporučení odborných autorit a chybějící jednotnou strategii v oblasti komunikační podpory očkování.

Proto jednoznačně podporujeme důvěryhodnou a jednotnou komunika­ci založenou na důkazech (EBM) a jasném vymezení odborného konsenzu ohledně významu očkování a posílení kontinuálního vzdělávání zdravotní­ků v oblasti komunikace s váhajícími pacienty, včetně technik motivujícího rozhovoru a práce s dezinformací.

Je třeba si uvědomit, že očkování není pouze individuální rozhodnutí, ale nástroj ochrany veřejného zdraví, jehož účinnost závisí na kolektivním přístupu. Odborná společnost má nejen možnost, ale i povinnost být hlasem odbornosti, racionality a veřejného zájmu.

Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Analýza dat proočkovanosti proti lidskému papilomaviru u dětí v České republice

Souhrn

Úvod: V České republice je vakcinace proti lidskému papilomaviru (human papillomavirus, HPV) u dívek i u chlapců součástí národního imunizačního programu a je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Přesto míra proočkovanosti zaostává za doporučenými cílovými hodnotami a za výsledky dosaženými v jiných zemích. Cílem článku je analyzovat míru proočkovanosti proti HPV u dětí v České republice na základě dostupných dat. Výsledky ukazují mírný nárůst proočkovanosti v posledních letech, nicméně mezi jednotlivými kraji a pohlavími přetrvávají rozdíly. Diskutovány jsou možné důvody těchto rozdílů a navrhována opatření ke zvýšení míry proočkovanosti.

Materiál a metoda: Proočkovanost u vybraných preventabilních nákaz je sledována na základě vyhodnocení dat od zdravotních pojišťoven o počtech vykázaných dávek očkování hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění z Národního registru hrazených zdravotních služeb. Nově od 1. ledna 2023 je možné sledovat vývoj proočkovanosti ve vazbě na počty podaných dávek očkovacích látek v jednotlivých věkových kategoriích pomocí záznamů o očkování vytvářených prostřednictvím hlášení do Informačního systému infekčních onemocnění. Vyhodnocení proočkovanosti a analýzy dat jsou prováděny na základě stanovených kritérií u konkrétních očkování podle data narození očkovaných u vybraných věkových skupin.

Zjišťování důvodů nižší proočkovanosti ve vybraných oblastech je možné provádět na základě dotazníkového šetření u vybraných skupin obyvatelstva v krajích s nejnižší proočkovaností.

Výsledky: V období 2018–2024 došlo k nárůstu celkové proočkovanosti proti HPV u 13letých dětí. V roce 2018 činila proočkovanost u dívek 62,4 %, v roce 2023 69,5 % a predikce pro rok 2024 předpokládá až 72% proočkovanost u dívek ve 13 letech. U chlapců bylo zavedeno hrazené očkování v roce 2018 ve stejné věkové kategorii. Proočkovanost vzrostla z 31,1 % na 49,7 % v roce 2023 a predikce pro rok 2024 předpokládá proočkovanost 54,3 %. Přetrvávají rozdíly v proočkovanosti mezi pohlavími a mezi jednotlivými kraji a okresy České republiky. Analýza provedená v oblastech s nejnižší proočkovaností nabízí možné důvody pro rozdíly ve výši proočkovanosti. U rozhodování o očkování v problémových krajích s nejnižší proočkovaností je častější vliv okolí a internetu než důvěra k pediatrovi. Tyto oblasti dlouhodobě vykazují nízkou míru důvěry vůči očkování, nižší zapojení praktických dětských lékařů do aktivního doporučování vakcíny a zároveň se zde častěji vyskytují i socioekonomické bariéry. Důležitým faktorem je i celková zdravotní gramotnost rodičů a dostupnost informací o přínosu vakcíny.

Závěr: Zaměříme-li se na zjištěné důvody nižší proočkovanosti ve vybraných oblastech spolu s podporou nástrojů motivujících k vyšší proočkovanosti v rámci celé České republiky, bude možné se zařadit mezi země s nejvyšší proočkovaností. Do roku 2030 by podle Národního onkologického plánu mělo být v Česku proti HPV naočkováno minimálně 90 % dívek a optimálně stejné množství chlapců do 15 let.

Klíčová slova:

očkování proti lidskému papilomaviru, proočkovanost proti lidskému papilomaviru u dívek, proočkovanost proti lidskému papilomaviru u chlapců, HPV

Hana Cabrnochová,¹ Ladislav Dušek^2
1Očkovací centrum pro děti pediatrická klinika 1. LF UK a FTN Praha
²Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha

Očkování zdravotníků v kontextu se zahraničními doporučeními

Souhrn

Zdravotníci jsou vystaveni zvýšenému riziku infekčních onemocnění, což může ohrozit nejen jejich vlastní zdraví, ale i zdraví jejich pacientů, zvláště těch, kteří jsou vysoce rizikoví (např. imunokompromitované osoby, těhotné ženy nebo chronicky nemocní). Očkování zdravotníků je klíčové pro ochranu proti těmto infekcím a pro prevenci jejich přenosu na pacienty. V mnoha zemích, včetně USA, Kanady, Austrálie a ČR, existují specifická doporučení pro očkování zdravotníků.

Klíčová slova:

očkování zdravotníků, nozokomiální infekce, evidence imunity, chřipka, covid-19, spalničky, zarděnky, příušnice, MMR vakcína, varicela (plané neštovice), pertuse (černý kašel), hepatitida B, anti-HBs protilátky, non-responder, HBIG (hepatitis B immunoglobulin), hepatitida A, invazivní meningokokové onemocnění (IMO), očkovací kalendář

Daniel Dražan
DD Ordinace, Jindřichův Hradec

Horečka dengue v cestovní medicíně: epidemiologie a možnosti vakcinace

Souhrn

Horečka dengue je virové onemocnění s celosvětovým rozšířením, přenášené komáry rodu Aedes. Výskyt dengue v posledních desetiletích značně narůstá, zejména v důsledku klimatických změn, urbanizace a zvyšující se mobility obyvatelstva. Tento přehledový článek shrnuje základní informace o horečce dengue, možnostech očkování proti této nákaze a dostupných či kandidátních vakcínách, se zvláštním zaměřením na CYD-TDV (Dengvaxia, Sanofi Pasteur) a TAK-003 (Qdenga, Takeda). Tyto vakcíny se liší jak z hlediska dostupných dat o účinnosti a bezpečnosti, tak i v doporučeních pro jejich použití. Zatímco CYD-TDV je určena pouze pro osoby s doloženou předchozí infekcí virem dengue, vakcína TAK-003 je schválena i pro séronegativní jedince ve věku od čtyř let. Cílem tohoto sdělení je porovnat aktuální doporučení pro použití vakcíny TAK-003 u cestovatelů v různých evropských zemích, upozornit na rozdíly v očkovacích strategiích a poskytnout ucelený přehled současných poznatků o očkování proti horečce dengue v kontextu cestovní medicíny.

Klíčová slova:

cestovní medicína, horečka dengue, očkování

Veronika Jegorová, Milan Trojánek
Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, Praha