Obsah:
- Editorial – prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
- Séroprevalence klíšťové encefalitidy v dospělé populaci České republiky – Irena Hanovcová, Martina Malíková, Jan Smetana, Lucie Siráková, Petra Polcarová, Roman Chlíbek
- Postoje vojáků Armády České republiky k očkování proti covidu-19 – Klára Lesňáková, Martina Malíková, Roman Chlíbek, Petra Polcarová, Jan Smetana
- Dopady profylaktické vakcinace proti HPV infekci na výskyt patologií děložního hrdla –Borek Sehnal, Jiří Sláma
- Očkování těhotných a kojících žen proti covidu-19 a dalším nákazám – Roman Chlíbek
- Vývoj v oblasti očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním v České republice – Jan Smetana
- Kazuistika – invazivní pneumokokové onemocnění u splenektomovaného pacienta – Barbora Hrstková, Lenka Petroušová
- Vývoj kandidátních vakcín SpFN a RFN proti SARS-CoV-2 na půdě amerického Walter Reed Institu ve světle světové pandemie SARS-CoV-2 – Vanda Boštíková
EDITORIAL
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně, covidová vlna nedávno prakticky odezněla a zdálo by se, že nás čekají relativně klidné prázdniny. Je však řada skutečností, které tento optimismus přinejmenším kalí.
Konflikt na Ukrajině na sebe strhuje veškerou pozornost, možná až příliš velkou u našich politiků, neboť se nezdá, že by se stejnou vervou řešili domácí závažné ekonomické problémy. Válka je nepochybně obrovskou katastrofou, která má dopady i do medicíny. Pomineme-li klasická válečná traumata, důležitou roli hrají i nechirurgické ztráty a prudce se zhoršující epidemiologická situace, rezultující v epidemie cholery či bacilární dyzenterie.
U nás očekáváme spíše další vývoj covidu-19. Již dnes vidíme mírný nárůst pozitivních záchytů při minimálním testování. Různé varianty omikronu jsou strašákem v různých zemích světa, ať je to BA.2, BA.2.12, BA.2.12.1, BA.4, nebo BA.5. A postupně se vynořují nové vlny onemocnění prakticky na všech kontinentech. Očkovací strategie je nejasná, neboť teoreticky se nabízející čtvrté dávky vakcín nemusí mít takový benefit, jaký bychom si všichni přáli. Zatím je zřejmé, že je dostatek vakcín Pfizer a Moderna, které jsou však na bázi původního kmenu Wuhan, jenž se poměrně výrazně liší od aktuálně cirkulujících variant viru, a míra protektivity je tak poměrně nízká. Nová dvojkombinovaná vakcína bude registrována zřejmě až na přelomu září a října a stát by se měl rozhodnout, jestli ji vůbec nakoupí.
Další pozoruhodnou událostí je záchyt a epidemické šíření opičích neštovic. K dnešnímu dni (13. 6.) je 1 480 případů s naprosto dominujícím přenosem v homo- a bisexuální komunitě. Věřme, že nedojde k masívnímu šíření v běžné populaci, protože i když průběh onemocnění není smrtící a obecně poměrně mírný, zavlečení do populace jistě není nezbytné.
Z příjemnějších zpráv bych doplnil informaci o konaném XIII. slovenském vakcinologickém kongresu, kde jsme se opět, po určité době, mohli střetnout takříkajíc „naživo“ a zavzpomínat na staré dobré časy.
Za redakční radu
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
(články)
Séroprevalence klíšťové encefalitidy v dospělé populaci České republiky / Seroprevalence of tick-borne encephalitis in the adult population of the Czech Republic
Souhrn:
Úvod: Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejvyšší incidencí virové klíšťové encefalitidy (TBE) v Evropě. V období 2000–2010 patřila k nejvíce postiženým zemím v Evropě s 25 % ze všech nahlášených případů TBE do Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí, následována Lotyšskem s 15 % a Litvou a Německem s 11 %. Od roku 2015 je v ČR zaznamenáván další kontinuální nárůst incidence onemocnění TBE.
Metoda a materiál: V předložené séroprevalenční studii jsme sledovali přítomnost IgG protilátek proti viru klíšťové encefalitidy (TBEV) metodou ELISA v séru téměř 3 000 osob ze tří oblastí ČR s různou incidencí onemocnění a různou proočkovaností proti TBE. Součástí studie bylo i dotazníkové šetření, které se zaměřilo na získání údajů o frekvenci jejich pobytu v přírodě, expozici kousnutí klíštětem, prodělání klíšťové encefalitidy a očkování.
Výsledky: Dle údajů z dotazníků byla průměrná proočkovanost ve sledované skupině v roce 2015 27,67 %, nejvyšší v regionu s dlouhodobě nejvyšší incidencí TBE v Českých Budějovicích – 51,83 %, v regionu Brno 34,02 % a v regionu Hradec Králové 19,96 %. Průměrná zjištěná séropozitivita v celém souboru byla 27,74 %, nejvyšší ve věkové skupině 18–29letých (35,29 %) a klesala s přibývajícím věkem až do věkové kategorie 50–59 let (22,69 %). Ve starších věkových skupinách pak zůstávala na stejné úrovni. Anti-TBEV protilátky byly nalezeny u 88,18 % očkovaných osob a u 4,42 % neočkovaných jedinců. Hladiny protilátek se u očkovaných a neočkovaných osob statisticky významně lišily a jejich koncentrace se snižovala u obou skupin s věkem. Nejvyšší prevalence byla zaregistrována v centru České Budějovice, a to jak mezi očkovanými osobami (95,29 %), tak i mezi neočkovanými (15,70 %). V obou dalších centrech byla séropozitivita ve skupině očkovaných i neočkovaných osob statisticky významně nižší – 89,02 % očkovaných a 3,83 % neočkovaných osob v regionu Brno a 83,21 % očkovaných a 2,93 % neočkovaných v regionu Hradec Králové. Mezi muži a ženami nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly. Ve skupině osob udávajících aplikaci poslední dávky vakcíny proti TBE před 15–20 lety byly nalezeny protilátky ještě u 73,68 % osob s průměrnou koncentrací 1 184 VIEU/ml.
Závěr: Proočkovanost proti TBE v ČR je na velmi nízké úrovni, v průměru dosahuje přibližně 30 % a značně se liší v jednotlivých regionech. Více jak 50% proočkovanost byla zjištěna jen v regionu s dlouhodobě nejvyšší incidencí TBE. Je známo, že klíšťata infikovaná virem TBE se v posledních letech objevují i v oblastech, kde se dříve nevyskytovala. Zvyšující se incidence onemocnění TBE v ČR jasně ukazuje, že protekce obyvatelstva je nedostatečná. V naší studii jsme zjistili, že u očkovaných osob přetrvávají sérové anti-TBE protilátky u více jak 85 % očkovaných osob i po 15 letech po prodělaném očkování. Stálo by za úvahu, zda prodloužení intervalů podání booster dávek, nyní aplikovaných po pěti letech po ukončeném základním očkování, by nepřispělo k větší ochotě lidí nechat se proti TBE očkovat.
Klíčová slova:
virová klíšťová encefalitida, séroprevalence, dospělí, Česká republika
Irena Hanovcová,1 Martina Malíkova,1 Jan Smetana,1 Lucie Siráková,1 Petra Polcarová,2 Roman Chlíbek1
1Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
2Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany, Hradec Králové
Postoje vojáků Armady České republiky k očkováni proti covidu-19
Souhrn:
Úvod: Očkování proti covidu-19 zásadně pomohlo zmírnit dopady pandemie. Postoje vůči tomuto očkování jsou však různé zejména napříč laickou veřejností. Podobné spektrum názorů jako v civilním prostředí lze zaznamenat i u vojáků z povolání. Ti v rámci své profese podstupují povinně i další očkování proti vybraným infekčním onemocněním. Cílem prezentovaného dotazníkového šetření bylo zjistit vztah k očkování proti covidu-19 u vojáků z povolání a analyzovat důvody jeho odmítání.
Metodika: Dotazníkové šetření v rezortu Ministerstva obrany ČR proběhlo ve dvou etapách, a to v březnu a v září 2021. Cestou štábního informačního systému používaného v rezortu Ministerstva obrany byl dotazník zaslán pověřeným osobám vybraných vojenských útvarů a zařízení, které zajistily jeho vyplnění u zaměstnanců daného pracoviště. V rámci březnové etapy šetření byl u vojáků z povolání zjišťován zájem o očkování proti covidu-19. V druhé etapě bylo předmětem šetření získání informací o celkových počtech plně očkovaných vojáků z povolání a jejich postoj k posilujícím dávkám. U neočkovaných vojáků pak byly otázky v obou etapách šetření zaměřeny na nejčastější důvody vedoucí k rozhodnutí se neočkovat.
Výsledky: První etapy dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 886 a druhé etapy 23 245 vojáků z povolání. Všichni dotazovaní byli starší 18 let s různým stupněm dosaženého vzdělání. Celkem 62 % respondentů v březnové etapě projevilo zájem o očkování proti onemocnění covid-19, přičemž osoby odmítající očkování uvedly v 36 % obavy z bezpečnosti vakcín, v 27 % nedůvěru v účinnost očkování, v 25 % spoléhali na prodělání nemoci a v 12 % uvedli postoj obecně proti očkování. V září pak bylo plně naočkováno 79 % osob. Neočkované osoby uvedly v 31 % obavy z bezpečnosti vakcín, v 27 % nedůvěru v dostatečnou účinnost, v 27 % spoléhali na prodělání nemoci a v 15 % uvedli postoj obecně proti očkování. O posilující dávku mělo v září zájem 61 % dotazovaných vojáků z povolání s dokončeným základním očkováním proti covidu-19.
Závěr: Z výsledků šetření vyplynulo, že ve sledovaném období bylo u vojáků z povolání dosaženo vysoké míry proočkovanosti proti onemocnění covid-19. Většina dotazovaných měla zájem o posilující dávku. U neočkovaných byly příčinami odmítání očkování především obavy z bezpečnosti a nedůvěra k účinnosti vakcín.
Klíčová slova:
SARS-CoV-2, covid-19, proočkovanost, Armáda ČR, posilující dávka, odmítání očkování
Klára Lesňáková,1,2 Martina Malíková,1 Roman Chlíbek,1 Petra Polcarová,1 Jan Smetana1
1Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
2Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany, Hradec Králové
Dopady profylaktické vakcinace proti HPV infekci na výskyt patologií děložního hrdla
Souhrn:
Infekce lidskými papilomaviry (HPV) způsobuje asi 5 % ze všech lidských karcinomů. V současnosti jsou k dispozici tři profylaktické vakcíny proti HPV infekci: bivalentní Cervarix, kvadrivalentní Gardasil (dříve Silgard) a nonavalentní Gardasil 9. Rozsáhlá vědecká data dokládají jejich významnou účinnost v prevenci rozvoje perzistentní HPV infekce a prekanceróz děložního hrdla. První data navíc dokládají i přímý dopad na snížení incidence invazivních karcinomů děložního hrdla u očkovaných jedinců. Kvadrivalentní a nonavalentní vakcíny jsou dále vysoce efektivní v prevenci kondylomat. Účinnost je nejvyšší proti lézím, které jsou způsobeny vakcinálními genotypy, a nejvyšší efektivity je dosaženo v populaci HPV naivních jedinců. Česká republika patří mezi státy s národním vakcinačním programem, kde je očkování proti HPV hrazeno pro dívky a chlapce ve věku 13–14 let ze zdravotního pojištění. I přesto je setrvalým problémem klesající trend proočkovanosti cílové populace.
Klíčová slova:
HPV, očkování, profylaktická HPV vakcína, účinnost, prekanceróza, karcinom děložního hrdla
Borek Sehnal,1,2 Jiří Sláma3
¹Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka
2Nemocnice Neratovice
3Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice
Očkování těhotných a kojících žen proti covidu-19 a dalším nákazám
Souhrn:
Infekční onemocnění ženy v průběhu těhotenství může ohrozit nejenom matku, ale i plod a celý průběh těhotenství. V případě covidu-19 bylo potvrzeno významně vyšší riziko úmrtí, včetně úmrtí plodu, závažného průběhu infekce, rizika předčasného porodu, potřeby akutního císařského řezu u těhotných žen v porovnání s běžnou populací. Podobné zkušenosti byly zaznamenány v předchozích koronavirových pandemiích. Očkování těhotných žen se stává stále významnějším ochranným opatřením. Řadou odborných společností je na základě medicíny postavené na důkazech očkování v průběhu těhotenství doručováno. Nejvíce se jedná o doporučení k očkování proti covidu-19, chřipce a černému kašli. S příchodem konstrukčně zcela nové generace mRNA vakcín byla již provedena řada klinických i populačních studií dokládajících dostatečnou imunogenitu, bezpečnost a účinnost očkování těhotných a kojících žen. Byl potvrzen transfer mateřských protilátek po očkování na plod a průnik protilátek do mateřského mléka. Očkování tak přináší ochranu nejenom očkované matce, ale také jejímu novorozenci. Svoji roli hraje také správné načasování očkování. Výsledky studií dosud nepotvrdily závažný bezpečnostní signál u očkování v průběhu těhotenství. Očkování těhotných a kojících žen by se tak mělo stát již nedílnou součástí běžné očkovací praxe.
Klíčová slova:
těhotenství, očkování, covid-19, chřipka, černý kašel, bezpečnost, účinnost
Roman Chlíbek
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
Vývoj v oblasti očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním v České republice
Souhrn:
Invazivní meningokoková onemocnění představují vysoce rizikové onemocnění z důvodu vysoké smrtnosti a dlouhodobých následků. Proti onemocnění se lze specificky chránit využitím vakcinace. Dostupné jsou dvě skupiny vakcín, vakcíny proti meningokokům skupiny B a vakcíny proti meningokokům skupin A, C, W a Y. Z důvodu zajištění co nejširší míry protekce se doporučuje kombinované využití obou typů vakcín.
Využití vakcinace ovlivňuje nejenom doporučení očkování, ale i jeho úhrada. V České republice je od 1. ledna 2022 zavedená plná úhrada meningokokových vakcín u definovaných věkových skupin, u dětí a adolescentů. Aktuálně je hrazena vakcinace proti invazivním meningokokovým onemocněním způsobeným meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení 12. měsíce věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku, a skupiny A, C, W a Y, je-li očkování provedeno jednou dávkou od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. Hrazenou službou je i očkování provedené po uplynutí stanovených termínů, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu očkovaného. Nadále platí i úhrada očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním u osob s definovaným zdravotním rizikem.
Klíčová slova:
invazivní meningokoková onemocnění, epidemiologie, očkování, úhrada
Jan Smetana
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
Kazuistika – invazivní pneumokokové onemocnění u splenektomovaného pacienta
Souhrn:
Kazuistika prezentuje případ 39letého muže po splenektomii, který po komplikovaném průběhu pneumokokové sepse s meningitidou částečně ztratil sluch. Splenektomovaní pacienti jsou ohroženi vznikem invazivních pneumokokových onemocnění, které mohou mít letální průběh či zanechávat trvalé následky. Tito pacienti jsou indikováni k očkování konjugovanou 13valentní vakcínou v kombinaci s polysacharidovou 23valentní vakcínou.
Klíčová slova:
Streptococcus pneumoniae, meningitida, splenektomie, hypakuze, vakcinace
Barbora Hrstková, Lenka Petroušová
Klinika infekčního lékařství, FN Ostrava
Vývoj kandidátních vakcín SpFN a RFN proti SARS-CoV-2 na půdě amerického Walter Reed Institu ve světle světové pandemie SARS-CoV-2
Souhrn:
Obecně nelze než konstatovat, že nové či nově se objevující nákazy jsou onemocnění nebezpečná svým průběhem a vysokým potenciálem k šíření. Jejich společným jmenovatelem je vysoká úmrtnost, nebezpečné šíření v populaci a omezené léčebné možnosti. V dnešní době existuje reálná hrozba zavlečení těchto onemocnění z oblastí jejich výskytu díky mohutné turistice, migraci obyvatel a zahraničním pracovníkům. Další možností je zneužití formou bioterorismu, tj. použití infekčního agens jako biologické zbraně.
Světová zdravotnická organizace (WHO) průběžně sleduje a vypočítává člověku nebezpečné události v několika přesně stanovených kategoriích (například nukleární nebezpečí, chemické nebezpečí, přírodní katastrofy), nicméně každoroční stejně jako dlouhodobá sledování z celosvětového pohledu vedou infekční nemoci, které se podílejí díky epidemiím a pandemiím na celkovém obrazu opakovaně více než 80 %.
Současná pandemie virem SARS-CoV-2 je naprosto bezprecedentní záležitostí. A to i z toho úhlu pohledu, že se v dějinách lidstva jedná o první pandemii, v jejímž průběhu jsme schopni vyvíjet jak léčiva, tak očkovací látky proti dotyčnému biologickému agens.
Klíčová slova:
pandemie, SARS-CoV-2, infekční nemoci, žlutá zimnice, Walter Reed, americký vojenský výzkum, kandidátní vakcíny
Vanda Boštíková
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové