Obsah
- Chřipka v období leden 2022 – březen 2023 na Klinice infekčního lékařství v Ostravě, klinické zkušenosti – Lenka Petroušová, Andrea Gondová
- Administrativní kontrola proočkovanosti u dětí, Česká republika – Jozef Dlhý, Zdeněk Kyselý, Renata Ciupek
- Reálná data výskytu pásového oparu v České republice v letech 2010–2022 – Jan Smetana, Michaela Špačková, Iva Vlčková, Roman Chlíbek
- Očkování proti pásovému oparu v éře dostupnosti rekombinantní adjuvantní vakcíny – Roman Chlíbek, Jan Smetana, Michaela Špačková
- Klíšťová encefalitida – aktuality v epidemiologii a očkování – Martina Malíková, Roman Chlíbek, Jan Smetana, Lucie Siráková
- Tetanus a jeho prevence v České republice na pozadí případu neočkovaného dítěte – Renata Ciupek, Veronika Šponiar Ovesná, Jana Čevelová
- Následky po prodělané klíšťové encefalitidě – Libuše Smetanová, Jan Smetana
- Nová možnost očkování dětí proti pneumokokům (Vaxneuvance – 15valentní pneumokoková konjugovaná vakcína) – Vanda Boštíková
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
věřím, že jste si užili zasloužené dovolené v prázdninovém čase, byť počasí se místy jevilo až trochu aprílově a řada rosniček nevěděla, jestli má na svém žebříčku lézt nahoru, nebo dolů. Ani epidemiologická situace není nyní zcela přehledná. Více než kdy jindy nás obtěžují streptokokové angíny a diskutujeme, do jaké míry nás na podzim bude trápit covid-19. Zatím se tváříme, že zmizel, ale takto jednoduché to asi nebude. Obrovský posun naopak zaznamenáváme na poli profylaxe RSV infekcí. V oblasti protilátkové ochrany přichází nirsevimab, který má oproti palizivumabu výrazně širší spektrum indikací. Teoreticky je možné ho podávat v preventivním módu plošně. K tomu však bude jistě požadována nákladová analýza. Konečně také máme vakcíny. První schválenou vakcínou je Arexvy společnosti GSK. Je založena na glykoproteinu F a potencovaná adjuvans AS01 E. Vakcína má minimálně 80% účinnost a je indikována pro osoby nad 60 let věku. Výrobce deklaruje účinnost jak proti RSV A, tak i RSV B. Vakcína již je praktickým lékařům k dispozici. Nevýhodou je zatím velmi vysoká cena (5 000 Kč) bez úhrady pojišťovnou. Na cestě je i konkurenční vakcína Abrysvo od společnosti Pfizer. Již získala tzv. „pozitive opinion“ od CHMP a na sklonku září by měla být EMA schválena. Na rozdíl od předchozí vakcíny je bivalentní proti RSV A a RSV B také na bázi glykoproteinu F, avšak bez adjuvans. Bude mít širší indikační spektrum: kromě seniorů 60 plus, také těhotné ženy. V tisku se také objevily poněkud zavádějící informace o indikaci pro kojence do šesti měsíců. Zde je však ochrana pouze nepřímá, pokud byla matka očkována v těhotenství.
Za redakční radu
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Chřipka v období leden 2022 – březen 2023 na Klinice infekčního lékařství v Ostravě, klinické zkušenosti
Souhrn
Cíl: Zhodnocení klinického průběhu a rizikových faktorů u pacientů s chřipkou hospitalizovaných na Klinice infekčního lékařství v Ostravě během roku 2022 a začátku roku 2023.
Materiál a metody: V období celého roku 2022 a do března 2023 byli na Klinice infekčního lékařství v Ostravě sledováni hospitalizovaní pacienti s prokázanou infekcí virem chřipky. Všichni pacienti měli onemocnění potvrzeno metodou PCR (polymerázová řetězová reakce) provedenou z materiálu ze stěru z nosohltanu. U všech pacientů bylo provedeno vyšetření k odlišení viru chřipky typu A a B. Současně měli všichni pacienti provedené vyšetření metodou PCR k vyloučení onemocnění covid-19 a infekce RS virem (respirační syncyciální virus). U všech pacientů byla vyhodnocena přítomnost komorbidit, klinický stav, délka hospitalizace a vakcinační status.
Výsledky: V průběhu sledovaného období bylo hospitalizováno celkem 72 pacientů. Věkový průměr pacientů v souboru byl 48 let (9 měsíců – 87 let). Nejpočetnější skupinou byly děti ve věku 0–10 let v počtu 15 pacientů (21 %) a pacienti ve věku 71–80 let v počtu 14 pacientů (19 %). Komorbidity byly přítomny u 50 pacientů (69 %), přičemž většina pacientů měla více jak jedno přidružené onemocnění. Nejčastěji se vyskytovala arteriální hypertenze u 28 pacientů (39 %), hyperlipidémie u 19 pacientů (26 %) a asthma bronchiale u 17 pacientů (24 %). Důvodem k přijetí u většiny pacientů byla dehydratace, celkem 70 pacientů (97 %) bylo léčeno infuzní rehydratací. Pneumonie se rozvinula u 10 pacientů (14 %), z toho šest pacientů potřebovalo oxygenoterapii. U tří pacientů s pneumonií byla zachycena koinfekce. U jednoho pacienta se jednalo o infekci RS virem a u dvou pacientů o infekci SARS-CoV-2. Průměrná doba hospitalizace byla šest dnů (1–17 dnů). V celém souboru zemřeli čtyři pacienti (6 %). U 60 pacientů (83 %) byl prokázán virus chřipky typu A, u 11 pacientů (15 %) virus chřipky typu B, u jednoho pacienta byly zjištěny oba viry chřipky zároveň. Žádný z pacientů v souboru nebyl očkován proti sezónní chřipce.
Závěr: Vzhledem k závažnosti onemocnění v nejmladší a nejstarší věkové skupině je žádoucí propagace vakcinace napříč celým věkovým spektrem s důrazem na tyto věkové skupiny a na osoby s přidruženými chronickými onemocněními.
Klíčová slova:
chřipka 2022/2023, klinický obraz, rizikové faktory, očkování
Lenka Petroušová,1,2 Andrea Gondová1
1Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava
2Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
Administrativní kontrola proočkovanosti u dětí, Česká republika
Souhrn
V České republice byla kontrola proočkovanosti prakticky od počátků existence hygienicko-epidemiologické služby v 50. letech 20. století prováděna administrativní metodou. Garantem kontrol byla pracoviště epidemiologie hygienických stanic. Sběr předmětných dat probíhal ve spolupráci s registrujícími praktickými dětskými lékaři v rámci příslušného kraje. Jednotný způsob provedení kontrol byl zajištěn metodikou hlavního hygienika České republiky, která každoročně definovala selektivní kritéria pro provedení kontroly. Tato kritéria se během let ustálila v rozsahu počátečního písmena příjmení, ročníku narození kontrolovaných kohort dětí a počtu aplikovaných dávek vybraných vakcín, které byly zařazeny do rámce povinného očkování dětí. Sumarizaci dat z krajů a vyhodnocení výsledků na celostátní úrovni prováděli pracovníci oddělení epidemiologie Ministerstva zdravotnictví.
Z výsledků prezentovaných analýz mimo jiné vyplývá, že při změnách předmětné legislativy je velmi důležité zohlednit i skutečnost, že tyto změny mohou ovlivnit kontinuitu sběru a výsledků analýzy dat o proočkovanosti. Také tato skutečnost by měla být reflektována v rámci precizního nastavení přechodných ustanovení novely vyhlášky č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem (dále jen vyhláška), ve kterých by měly být jasně vymezeny režimy očkování pro jednotlivé dotčené kohorty osob.
Poslední data o proočkovanosti byla zjišťována k 31. prosinci 2021, následně byla administrativní kontrola proočkovanosti v ČR zrušena a v dalším období by měly být její výsledky nahrazeny daty zdravotních pojišťoven.
Klíčová slova:
infekční nemoci, proočkovanost, povinné očkování dětí, Česká republika
Jozef Dlhý,1 Zdeněk Kyselý,1 Renata Ciupek2
1Oddělení epidemiologie a podpory zdraví, Ministerstvo zdravotnictví, Praha
2Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně
Reálná data výskytu pásového oparu v České republice v letech 2010–2022
Souhrn
Úvod: Pásový opar je virová infekce s typickou kožní manifestací, která vzniká z důvodu endogenní reaktivace varicella zoster viru. Vzhledem k vysoké promořenosti virem je v podstatě celá populace ohrožena rozvojem onemocnění. Základními rizikovými faktory jsou vyšší věk a imunkompromitující stavy. Vzhledem k dostupné prevenci očkováním je důležité znát epidemiologickou situaci výskytu pásového oparu.
Cíl: Cílem prezentované práce je popsat incidenci pásového oparu, specifikovat rizikové skupiny a definovat trendy vývoje incidence pásového oparu.
Metodika: Hlášení výskytu případů pásového oparu je prováděno v rámci systémů pro hlášení infekčních onemocnění EpiDat (do roku 2017) a ISIN (od roku 2018). Na základě dat získaných z těchto systému celostátní surveillance byla provedena deskriptivní analýza výskytu onemocnění pásovým oparem v České republice v období let 2010–2022. Detailní analýza byla provedena pro období let 2018–2022.
Výsledky: Incidence pásového oparu v České republice byla v letech 2010–2019 stabilní bez významného trendu nárůstu či poklesu. V období pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020–2022 byl zaznamenán statisticky významný pokles počtu hlášených případů. Nejvyšší incidence byla ve sledovaném období hlášena v nejvyšších věkových skupinách osob. Nárůst incidence byl v letech 2018–2022 patrný od věkové skupiny 45–54 let, přičemž tento trend dále výrazně narůstal ve vyšších věkových skupinách. Celkově bylo 61 % případů pásového oparu zaznamenáno u osob starších 55 let. Analyzovaná data ukazují na s věkem narůstající riziko rozvoje komplikací a nutnosti hospitalizace, které je nejvyšší u nejstarších osob, přičemž riziko začíná narůstat zejména od 65 let věku. Nejčastěji hlášenou komplikací bylo oční postižení. Data rovněž potvrzují vliv ženského pohlaví jako rizikového faktoru pro rozvoj pásového oparu.
Závěr: Většina populace je ohrožena rozvojem pásového oparu. Epidemiologická situace a hlavní rizikové faktory pro rozvoj onemocnění jsou známé a dostupná je i možnost specifické prevence očkováním.
Klíčová slova:
pásový opar, epidemiologie, rizikové faktory
Jan Smetana,1 Michaela Špačková,2 Iva Vlčková,2 Roman Chlíbek1
1Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
2Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Státní zdravotní ústav, Praha
Očkování proti pásovému oparu v éře dostupnosti rekombinantní adjuvantní vakcíny
Souhrn
Pásový opar, herpes zoster (HZ) je onemocnění způsobené reaktivací viru varicella zoster a je hrozbou pro každého, kdo v minulosti onemocněl planými neštovicemi. V Evropě prodělá onemocnění planými neštovicemi více jak 90 % osob, v České republice podle údajů sérologického přehledu z let 1996/7 dokonce 90–98 % osob starších 40 let. K reaktivaci viru dochází v důsledku poklesu specifické buněčné imunity, proto jsou v nejvyšším riziku výskytu HZ osoby starší 50 let věku a lidé se sníženou imunitou bez ohledu na věk. Se stárnutím populace a zvyšujícím se počtem imunosuprimovaných pacientů, například po transplantacích či v důsledku polymorbidit, přibývá osob v riziku. Tím narůstá význam zavádění očkování proti HZ a jeho nejčastější komplikaci, postherpetické neuralgii, do národních imunizačních programů. Velkým průlomem v očkování bylo schválení nové rekombinantní adjuvantní subjednotkové vakcíny, která je nyní již dostupná také v ČR. Na rozdíl od předchozí, živé atenuované vakcíny má rekombinantní vakcína díky svému receptorovému adjuvantnímu prostředku vyšší účinnost (zjišťovanou v ideálních podmínkách klinických studií) i efektivitu (zjišťovanou v praktických podmínkách reálné populace), která neklesá s věkem a přetrvává více jak 10 let. Efektivita živé vakcíny proti HZ klesá z 68 % po sedmi letech na 32 % a po uplynutí pěti let od očkování je nejistá. Tato vakcína již není na českém trhu dostupná. Efektivita rekombinantní vakcíny v reálném životě je po 10 letech 85 %. Rekombinantní vakcínu je možné použít také u imunosuprimovaných jedinců, pro které je živá vakcína kontraindikovaná. Národní doporučení postupně vznikají v řadě zemí, liší se v doporučeném věku pro plošnou vakcinaci, od osob starších 50 let, přes 60 až k starším 65 let. Již v minimálně osmi zemích Evropy je očkování proti HZ součástí imunizačních programů a je plně hrazeno. Vzhledem k vysoké účinnosti a efektivitě, včetně dobrého bezpečnostního profilu, by očkování rekombinantní vakcínou mělo být co nejdříve doporučeno a hrazeno také v ČR.
Klíčová slova:
pásový opar, očkování, rekombinantní vakcína, virus varicella zoster, senior
Roman Chlíbek,1 Jan Smetana,1 Michaela Špačková2
1Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové
2Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM, Státní zdravotní ústav, Praha
Klíšťová encefalitida – aktuality v epidemiologii a očkování
Souhrn
V posledních letech došlo k nárůstu případů klíšťové encefalitidy v Evropě a Asii. V roce 2020 bylo v Evropské unii hlášeno více než 3 000 případů klíšťové encefalitidy, což představuje nárůst o 50 % ve srovnání s rokem 2015. V evropských zemích s endemickým výskytem tohoto onemocnění vznikají nová ohniska s infikovanými klíšťaty, jako například ve Skandinávii. Případy klíšťové encefalitidy byly nově hlášeny i z dříve neendemických zemí, jako jsou Nizozemí či Velká Británie. Ke zvýšení počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou dochází i v České republice, kde je dlouhodobě nejvyšší počet případů v Evropě.
V roce 2020 to bylo 849 potvrzených případů. Očkování proti klíšťové encefalitidě je účinnou prevencí proti tomuto onemocnění. Nízká proočkovanost ve většině zemí Evropy je jednou z příčin zvýšení počtu případů klíšťové encefalitidy. Nejméně očkovaných proti klíšťové encefalitidě je na Slovensku, kde dosahuje proočkovanost pouhých 21 %. Nejvyšší proočkovanost v rámci Evropy má již dlouhodobě Rakousko, a to 81 %. V České republice se proočkovanost pohybuje nízko, ovšem od roku 2008 se zvýšila na dvojnásobek a nyní se pohybuje okolo 38 %. Od ledna 2022 bylo v České republice zavedeno hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě pro osoby nad 50 let, což by mohlo proočkovanost i počty hlášených případů pozitivně ovlivnit.
Klíčová slova:
klíšťová encefalitida, virus klíšťové encefalitidy, surveillance, očkování, proočkovanost
Martina Malíková, Roman Chlíbek, Jan Smetana, Lucie Siráková
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové
Tetanus a jeho prevence v České republice na pozadí případu neočkovaného dítěte
Souhrn
Tetanus je vždy vážným akutním onemocněním, v jehož důsledku umírá i při dnešních terapeutických možnostech přibližně polovina infikovaných osob. S rozvojem očkování jako nejúčinnějšího preventivního opatření došlo k významnému snížení či eliminace výskytu řady infekčních onemocnění, včetně tetanu. Reálné riziko onemocnění tetanem je však trvalé, a to v důsledku přítomnosti bakteriálních spor v prostředí, zejména v půdě. Jednotlivá onemocnění z posledních let postihla osoby, které se poranily a nebyly ošetřeny na náležité odborné úrovni z hlediska profylaxe tetanu. Poprvé po mnoha desetiletích došlo v České republice v roce 2019 k onemocnění tetanem u dítěte po poranění nosní sliznice vzniklém knoflíkovou baterií. Dítě nebylo očkováno z důvodu odmítnutí očkování jeho rodiči.
Klíčová slova:
tetanus, očkování, neočkované dítě, knoflíková baterie
Renata Ciupek,1 Veronika Šponiar Ovesná,1,2 Jana Čevelová1
1Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně
2Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové
Následky po prodělané klíšťové encefalitidě
Souhrn
Klíšťová encefalitida je významnou neuroinfekcí s endemickým výskytem ve středoevropském regionu. Česká republika patří mezi nejpostiženější země světa s dlouhodobým nárůstem incidence. I když velká část případů onemocnění probíhá asymptomaticky, existuje riziko rozvoje neurologických forem onemocnění spojených s možností vzniku následků, které mohou dlouhodobě přetrvávat a významně narušovat kvalitu života postižených. Riziko závažnějšího průběhu, vzniku komplikací a rozvoje dlouhodobých následků roste s věkem. Dlouhodobé následky onemocnění však nelze vyloučit ani u mladších věkových skupin. Vzhledem k těmto rizikům by měl být kladen důraz na očkování, které představuje účinný způsob prevence. V případě rozvoje neurologických obtíží a následků onemocnění hraje významnou roli dlouhodobá intenzivní rehabilitace.
Klíčová slova:
klíšťová encefalitida, následky, rehabilitace
Libuše Smetanová,1 Jan Smetana2
1Rehabilitační klinika, LF UK a FN Hradec Králové
2Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
Nová možnost očkování dětí proti pneumokokům (Vaxneuvance – 15valentní pneumokoková konjugovaná vakcína)
Souhrn
Bakteriální pneumokokové infekce ve formě respiračních slizničních nákaz stejně jako velmi závažných invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) významně přispívají k celkové morbiditě i mortalitě nejen české, ale i celosvětové populace. Nejčastěji postiženými skupinami v riziku jsou jednak senioři a jednak děti převážně do pěti let věku. V České republice podléhají od roku 2008 IPO povinnému dohledu (surveillance), což umožňuje monitorování aktuální situace, stejně jako vlivu preventivních protiepidemických opatření – v tomto konkrétním případě očkování.
Klíčová slova:
pneumokoky, očkování, vakcíny, Vaxneuvance, dětská populace, sezónní charakter, invazivní pneumokoková onemocnění
Vanda Boštíková
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové