Obsah:
- Editorial
- Nové trendy ve vývoji vakcín s důrazem na aplikační formy – Roman Prymula, Lenka Teska Arnoštová
- Malárie, její původci, diagnostika, léčba a možnosti vakcinace – Petr Šíma, Vanda Boštíková, Lucie Siráková
- Jedlé vakcíny – Hana Střítecká
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
během času adventního by se chtělo oprostit od problémů každodenního života a v klidu spočinout v klidu v kruhu rodinném. Bohužel i v prosinci bylo nutné řešit řadu palčivých otázek. Ukazuje se, že covid-19 zanechal nejen obrovské škody ve společnosti, ale ovlivnil i náš imunitní systém. Nejedná se pouze o samotný SARS-CoV-2, ale dopady měla opatření také na ostatní infekční onemocnění. Izolační opatření ovlivnila například i výskyt chřipky a RS virových infekcí.
V současné době vnímáme poměrně masívní výskyt zejména RS virů. Příkladem je Německo, kde v minulých týdnech probíhala a stále probíhá velká epidemie, postihující z logiky věci zejména nejmladší ročníky v populaci. Došlo dokonce téměř k vyčerpání kapacity dětských lůžek, kdy 43 dětských nemocnic nemělo ani jedno volné lůžko, docházelo k sekundárním převozům a jistě byla ovlivněna kvalita péče. RS viry jsme viděli v České republice, ale i v jiných zemích Evropy už v loňském roce, kdy průběh onemocnění byl poměrně těžký, trvající až 14 dnů. Jistě je to dáno imunitním stavem populace, kdy vidíme několikaleté vlny v závislosti na odstupu od předcházející epidemie. To nejsme zcela schopni ovlivnit.
Co ale ovlivnit schopni jsme, je otázka proočkovanosti proti chřipce. Jsme na prahu chřipkové sezóny, kdy na základě zkušeností od protinožců očekáváme horší sezónu ve srovnání s posledními lety. Paradoxně však zjišťujeme, že nákupy vakcíny i její využití zatím klesly přibližně o dvacet procent. To jistě není dobrou vizitkou a jeden z hlavních problémů je riziko nákladů s nevyočkovanými dávkami, které leží na bedrech praktických lékařů, a ne na bedrech státu či pojišťovny. Proto v řadě případů velmi rezervovaný přístup praktických lékařů nevede k zvyšování proočkovanosti.
Snad se nám podařilo během vánočních svátků zregenerovat síly, neboť nás nečeká zcela jednoduchý rok.
S přáním všeho dobrého, a hlavně duševního i fyzického zdraví
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
[články]
Nové trendy ve vývoji vakcín s důrazem na aplikační formy
Souhrn:
Cesty aplikace vakcín doznávají v současnosti prudkého rozvoje. Klasická intramuskulární, případně subkutánní vakcinace už nejsou jediné. V poslední době se testují zejména formy aplikace perslizniční a transdermální, inhalační a perorální. Ty umožňují výrazně bezpečnější aplikační cestu, která nevyžaduje v řadě případů podání školenou osobou ani přísné dodržování chladového řetězce. V rozvojových zemích s tropickými teplotami je používání vakcín aplikovaných formou transdermální náplasti výrazně jednodušší a možné uskladňování při pokojové teplotě vede k obrovským úsporám při jejich administraci. Nové možnosti aplikace jsou do budoucna příslibem racionalizace očkování i pozitivním argumentem v poslední době vyhroceném souboji s antivaxerskými skupinami. Nové aplikační formy rovněž nepotřebují tak vysoké množství antigenu jako vakcíny, které jsou aplikovány intramuskulárně, a v případě potřeby umožňují výrazně urychlit výrobu.
Klíčová slova:
očkování, cesty aplikace, aplikační systémy vakcín, intramuskulární aplikace, chladový řetězec, nedůvěra v očkování
Roman Prymula,1,2 Lenka Teska Arnoštová3
1Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové
2Nemocnice Agel Říčany
3Centrum zdravotnického práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Malárie, její původci, diagnostika, léčba a možnosti
Souhrn:
Malárie je tropické parazitární onemocnění přenášené komáry rodu Anopheles. Původcem jsou různé druhy parazitických prvoků rodu Plasmodium. P. vivax zodpovídá za přibližně 80 % světových infekcí, P. falciparum vyvolává ročně zhruba 15 % nákaz, zatímco 5 % připadá na infekce vyvolané P. ovale nebo P. malariae. Plazmodia se pomnožují v červených krvinkách, které se posléze rozpadnou. Tento jev je provázen typickými klinickými symptomy – vysokou horečkou, zimnicí a třesavkou. Endemicky je malarickým onemocněním zasaženo okolo 100 zemí, v nichž žije na 2 miliardy obyvatel. Ještě před několika lety ročně onemocnělo okolo 500 milionů lidí a až 2 miliony z nich nákaze podlehlo. Jak uvádí World Malaria Report, v roce 2020 onemocnělo malárií 241 milionů lidí, z nichž 670 tisíc zemřelo. Nejvyšší počet úmrtí je každoročně hlášen z tropické Afriky, více jak 90 % onemocnění způsobuje P. falciparum. Vedle subsaharské Afriky jsou postiženy Indie, jihovýchodní Asie, amazonská oblast Jižní Ameriky a některé ostrovy západního Tichomoří. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se malárii podařilo vymýtit v 39 zemích včetně Číny, i zde však zůstává závažným problémem tzv. letištní forma malárie způsobená importem osob cestujících z endemických oblastí. Prevencí nákazy je užívání antimalarik a expoziční profylaxe. Nárůst rezistence plazmodií k léčivům se však stává stále větším problémem. Vývoj vakcín, které se jeví jako nejúčinnější nástroj v boji se zákeřnou nemocí, trvá řadu desetiletí. V roce 2021 schválila WHO první antimalarickou vakcínu, RTS,S/AS01, k použití u dětí žijících v nejvíce zasažených oblastech Afriky.
Klíčová slova:
malárie, komáři, plazmodium, parazitičtí prvoci, očkování, diagnostika, vakcína, antimalarika
Petr Šíma,1 Vanda Boštíková,2 Lucie Siráková2
1Laboratoř imunoterapie, Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha
2Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové
Jedlé vakcíny
Souhrn:
Myšlenka imunizace orální cestou – jedlou vakcínou – by mohla být zásadní alternativou oproti konvenčním vakcínám. Protože se skládá pouze z antigenního proteinu a neobsahuje patogenní geny, nemá žádný způsob, jak vytvořit infekci, a z tohoto hlediska je bezpečná. Jedlé vakcíny mají významnou roli při stimulaci slizniční imunity – přicházejí do kontaktu s výstelkou trávicího traktu. Zdají se být bezpečné, cenově dostupné, mají nízké výrobní náklady, a proto by mohly pomoci v prevenci a zdravotní péči v rozvojových zemích.
Klíčová slova:
jedlé vakcíny, klasické vakcíny, potravinářská biotechnologie, genetická úprava, imunogenicita, léčivé jídlo