Obsah:
- Editorial
- Proočkovanost dětí proti vybraným infekčním onemocněním v České republice – Hana Cabrnochová, Roman Chlíbek, Ladislav Dušek
- Kontraindikace očkování proti onemocnění covid-19 – Roman Chlíbek
- Nové kmeny viru SARS-CoV-2 a druhá generace vakcín – Vanda Boštíková
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
Vánoce rychle utekly a už tu máme poslední číslo roku 2021. Podobně jako ten předcházející byl i rok 2021 rokem hektickým, ve kterém jsme zejména v oblasti očkování proti SARS-CoV-2 zaznamenali řadu změn a nových poznatků, ne vždy pozitivních. Systémově velká diskuse zavládla po deklaraci některých zemí povinně proti covidu-19 očkovat, byť s některými výjimkami. Mezi země s povinností očkovat profesní skupiny a osoby nad 60 let věku se původně zařadila i Česká republika, nová politická reprezentace však již platnou vyhlášku zrušila. Asi je možné akceptovat argumenty, že pokud nemáme zcela korespondující vakcínu s variantami, které kolem cirkulují, neměla by být dána povinnost očkovat se. To platí zejména pro omikron. Na straně druhé by to nemělo vylučovat možný návrat k povinnému očkování v budoucnosti v případě cirkulace klinicky závažných variant a existence účinných vakcín proti nim.
Na rozdíl od ČR, náš soused Rakousko k povinnému očkování proti covidu- 19 směřuje mílovými kroky. Čas ukáže jednak odborné aspekty a důsledky tohoto opatření, ale i politické dopady. Takováto striktní opatření povedou nepochybně k další polarizaci již tak rozpolcené společnosti.
Vznikají sice nové léky, ty však mají k ideálu stále daleko. A i přes vysokou účinnost preparátu Paxlovid, která byla deklarována až na úrovni 89 %, je nutné připustit, že ne každý bude moci tento preparát užívat.
V současné době byla také schválena třetí dávka pro děti od 12 let. Možné je zatím použít pouze vakcínu Pfi zer v plném dávkovém objemu. Třetí dávka je vhodná všude tam, kde byly aplikovány dvě dávky a od poslední dávky uplynulo alespoň pět měsíců.
Poslední novinkou je možnost registrace pro zatím poslední covidovou vakcínu, kterou je vakcína společnosti Novavax. Jedná se o proteinovou vakcínu, kde se vlastní protein syntetizuje na hmyzích buňkách a do organismu je dodáván ve fi nální podobě. Řada osob si myslí, byť ne vždy zcela podloženě, že tato forma zajišťuje vyšší bezpečnost, a očekává se zvýšený zájem o očkování. Vakcína je zatím určena pouze pro základní schémata, ačkoliv existují studie jejího použití zkříženě u různých základních schémat. V novém roce přeji vše nejlepší a doufám, že omikron nás vyvede ze současné covidové krize.
Za redakční radu
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Proočkovanost dětí proti vybraným infekčním onemocněním v České republice
Souhrn:
Úvod: Kontrolu proočkovanosti provádějí všechny státy Evropské unie, ale dosud chybí jednotné standardy pro sběr validních dat. Analýza dat o proočkovanosti slouží k vyhodnocení vakcinačních programů a jejich účinnosti v prevenci výskytu infekčních onemocnění na národní úrovni. Informace o proočkovanosti pomáhají také plánovat s předstihem potřebné množství očkovacích látek tak, aby nedocházelo k výpadkům a dodávky byly plynulé. Pro účely zjišťování proočkovanosti jsou využívány různé metody, a to metody administrativní, průzkumy včetně séroprevalenčních nebo přímé využívání dat z imunizačních programů. Metody založené na využívání dát z očkovacích registrů jsou dalším způsobem získávání informací o provedených očkováních. Díky změně úhrady povinného očkování a zavedení hrazeného očkování ze zdravotního pojištění máme v České republice nově od roku 2012 možnost sledovat a analyzovat data zdravotních pojišťoven o proočkovanosti populace u vybraných preventabilních nákaz. Data jsou spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR v rámci Národního zdravotnického informačního systému a národních zdravotních registrů. Data od zdravotních pojišťoven o počtech vykázaných dávek očkování včetně použitých očkovacích látek jsou dostupná v Národním registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). NRHZS obsahuje data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti včetně kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě. Celostátní informační systém veřejné správy umožňuje na základě využívaných registrů zjišťovat počty podaných dávek očkovací látky i ve vazbě na počty obyvatel daného ročníku narození a jejich trvalé bydliště.
Proočkovanost u dětí: U donošených dětí narozených od 1. ledna 2018 probíhá očkování kombinovanou očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě typu B, přenosné dětské obrně a invazivním nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b (hexavakcína) ve schématu 2 + 1, na rozdíl od původního 3 + 1 dávka, které zůstává platné pro nedonošené děti narozené dříve než v 37. gestačním týdnu těhotenství. Pro účely sledování proočkovanosti byla využita data NRHZS. Proočkovanost v případě hexavakcíny u kojenců narozených v roce 2018 dosáhla 94,8 %, u narozených v roce 2019 pak 95,2 % při sledovaném parametru podání alespoň jedné dávky očkovací látky do jednoho roku věku dítěte. Obdobná změna schématu na 2 + 1 nastala i v případě nepovinného očkování proti pneumokokovým nákazám u kojenců, kde zaznamenáváme při sledování podání alespoň jedné dávky do jednoho roku věku nárůst proočkovanosti z 66,9 % u ročníku narození 2017 na 73 % u ročníku narození 2019. V případě kombinované vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR) se u dvouletých dětí narozených v roce 2018 dostává proočkovanost první dávkou zpět nad hranici 90 % (90,3 %). Proočkovanost pětiletých dětí v roce 2019 u přeočkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (Tdap) dosáhla 90 %, v předchozím roce 2018 to bylo 91,2 %. V případě přeočkování dětí ve věku 10–11 let kombinovanou očkovací látkou spolu s přeočkováním proti dětské přenosné obrně (Tdap-IPV) z dat za rok 2020 dosáhla proočkovanost 91,7 %, zatímco u předchozího ročníku dětí to bylo 94,5 %. V případě očkování proti onemocněním způsobeným lidským papilomavirem (HPV) dochází k mírnému vzestupu počtu očkovaných dívek a chlapců s aktuální predikcí proočkovanosti 63,6 % u dívek za rok 2020 a 42,6 % u chlapců. V roce 2020 se navíc podařilo díky novele zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění zahájit nepovinné hrazené očkování u kojenců a batolat proti meningokokovým nákazám a rozšířit tak národní imunizační program o další očkování. I přes toto rozšíření nedošlo k poklesu proočkovanosti u kojenců a batolat v případě dalších očkovacích látek.
Závěr: I přes probíhající epidemii onemocnění covid-19 se v České republice v roce 2020 podařilo zachovat preventivní péči o děti a nedošlo tak k poklesu proočkovanosti u povinných i nepovinných (hrazených) očkování kojenců a batolat. Naopak se podařilo implementovat další nepovinné očkování hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to i díky urychlení legislativního procesu v rámci vyhlášeného nouzového stavu. Epidemie ukazuje důležitost dodržování preventivních opatření a potřebu včasného předcházení onemocnění za využití očkovacích programů. Bohužel zátěž epidemií opozdila možnost opakovaného zveřejňování aktualizovaných dat o proočkovanosti dětí z národních registrů hrazené zdravotní péče a jsou tak zveřejňována s odstupem. Nedostatkem takto zjišťovaných dat stále zůstává limitace této metody pouze na hrazená očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tedy bez evidence očkování hrazených rodiči dětí. Do budoucna se tak neobejdeme bez registrů provedených očkování na základě informací zjištěných ze zdravotní dokumentace očkovaných v podobě elektronických očkovacích záznamů.
Klíčová slova:
proočkovanost, povinné očkování, nepovinné očkování, hexavakcína, očkování proti tetanu, očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, očkování proti pneumokokovým nákazám, lidský papilomavirus (HPV)
Hana Cabrnochova,1,2 Roman Chlibek,3 Ladislav Dušek4
1Katedra praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ Praha
2Pediatrická klinika 1. LF UK a FTN Praha, Očkovací centrum pro děti
3Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
4Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha
Kontraindikace očkování proti onemocnění covid-19
Souhrn:
Kontraindikace očkování jsou stavy, které mohou zvyšovat riziko závažné nežádoucí reakce. Vakcíny by v těchto případech neměly být zájemci o očkování podávány. Vzhledem k tomu, že většina kontraindikací je dočasná, lze očkování často provést později, když stav vedoucí ke kontraindikaci pomine.
Kontraindikace mohu být dočasné, nebo trvalé. Některé stavy jsou však běžně vnímány jako kontraindikace mylně (tj. nejsou platnými důvody pro odložení očkování) nejenom zájemci o očkování, ale často také očkujícím zdravotnickým personálem. Tyto neopodstatněné kontraindikace pak vedou k nedoporučení a odepření podání vakcíny. Nesprávná kontraindikace očkování může v důsledku danou osobu ohrozit nemocí covid-19, která může mít závažný průběh a skončit úmrtím. Přehled kontraindikací byl zpracován na základě podkladů a stanovisek odborných lékařských společností, které doporučují používat tyto kontraindikace pro očkování proti nemoci covid-19 dostupnými vakcínami v ČR.
Klíčová slova:
kontraindikace, očkování, covid-19, trvalé kontraindikace, dočasné kontraindikace
Roman Chlíbek
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
Nové kmeny viru SARS-CoV-2 a druhá generace vakcín
Souhrn:
Zhruba přede dvěma lety, na konci roku 2019 byl z čínské metropole Wuhan hlášen záchyt klastru atypických pneumonií s nejasným původem. Společným jmenovatelem byl výskyt u pacientů, kteří pracovali nebo navštívili tzv. mokré trhy, kde jsou prodávány živé ryby, mořské plody, kuřata, netopýři, ptáci, ale i hlodavci a řada dalších živočišných či rostlinných produktů, a kde dochází i k jejich zpracování a konzumaci. Počáteční ohnisko se z čínského Wuhanu rychle rozšířilo do dalších části Číny a posléze celého světa. Dne 30. ledna 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze. O několik týdnů později, konkrétně 11. března 2020 pak tato organizace v dalším svém prohlášení označila šíření nového koronaviru za pandemii, tj. hromadný výskyt infekčního onemocnění velkého rozsahu zasahujícího více kontinentů. První případ onemocnění, pojmenovaného covid-19, byl v České republice zachycen již 1. března 2020.
Klíčová slova:
koronavirus, SARS-CoV-2, varianta, mutace, vakcína, omikron, ihu, kmen
Vanda Boštíková
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové