Obsah:
- Varicela v České republice – charakteristika hlášených případů v letech 1997 až 2023 a možnosti očkování
- Komplikace varicely, klinické zkušenosti
- Analýza jiných virových infekcí charakterizovaných postižením kůže a sliznic (kód diagnózy B08) v České republice, 2018–2022
- Očkování proti varicele – historie a současnost
- Eliminace lidského papilomaviru očkováním
- Komplikace varicely, kazuistiky
- Herpes zoster oftalmicus komplikovaný rozvojem encefalitidy
- Nejen vývoj vakcín, ale i boj proti dezinformacím nabírá na důležitosti, obzvláště v případě vysoce nebezpečných virových nákaz (virus Nipah)
- Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti planým neštovicím (varicele)
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
po dlouhé době jakéhosi náhodného modelu zavádění nových vakcín do českého očkovacího kalendáře se začíná blýskat na lepší časy a s novou legislativou bychom se mohli dožít systematického využívání HTA (Health Technology Assessment) pro tyto účely. Metoda to není jistě nová, avšak EU v poslední době horuje za zavedení transparentních systémů, kdy jak léky, tak vakcíny budou zaváděny za jasně definovaných parametrů. Systém by zatím měl být využíván pro nově zaváděné vakcíny, ale v blízké době by mohl být aplikován retrospektivně i na vakcíny stávající.
A právě tato skutečnost vzbuzuje jisté obavy, že by mohl být systém využit naopak i pro zredukování již zavedených vakcín. To se snad nestane nebo stane v naprosto výjimečných případech. Kapacita SÚKL pro provádění HTA je logicky limitována, a proto musí být využívána prioritně v případech, které budou kritické a vrcholně důležité. O případné provedení HTA může požádat například stát (MZČR či SZÚ), pojišťovny nebo MAH (držitel povolení, farmaceutické společnosti), a systém tak mohou poměrně zahltit. Proto je důležité vytvořit koncepci očkování v ČR s výhledem na několik let, aby bylo zřejmé, které vakcíny a v jakém pořadí by měly být zaváděny jak u dětské, tak i dospělé populace.
Po několika jednáních s jednotlivými zainteresovanými stranami se zdá, že ČVS ČLS JEP bude připravovat minimálně výchozí materiál, který bude následně připomínkován do konečné podoby. Je zřejmé, že každý z nás může mít mírně odlišné priority například v tom, jestli zavést dříve například vakcínu proti varicele či rotavirům. Myslím si však, že jsme schopni tento dokument připravit a opustit proces náhodného lobbingu v parlamentu, který nesystémově přinášel různá překvapení. Zdaleka ještě není vyhráno, protože legislativní proces může přinést řadu nepředvídatelných změn, ale přinejmenším jsme na správné cestě.
Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Varicela v České republice – charakteristika hlášených případů v letech 1997 až 2023 a možnosti očkování
Souhrn:
Úvod: Plané neštovice (varicela) jsou vysoce nakažlivým, specificky lidským virovým infekčním onemocněním. Vyskytují se po celém světě, a to zejména u dětí ve věku 3–10 let. Průběh nemoci je většinou mírný, v některých případech však mohou nastat závažné komplikace. Vzhledem k vysoké incidenci planých neštovic v České republice je důležité zhodnotit dostupná data a zdůraznit dostupnou prevenci (očkování). Cílem prezentované práce je popsat epidemiologickou situaci varicely, specifikovat rizikové skupiny, definovat trendy vývoje v České republice a uvést možnosti očkování.
Metody: Hlášení výskytu případů onemocnění varicelou je prováděno v rámci systémů pro hlášení infekčních onemocnění: EpiDat (do roku 2017) a Informační systém infekční nemoci (ISIN) (od roku 2018). Na základě dat získaných z těchto systému celostátního sledování byla provedena deskriptivní analýza výskytu onemocnění varicelou v České republice v období let 1997–2023. Detailní analýza byla provedena pro období let 2018–2023.
Výsledky: V České republice bylo v letech 1997–2023 nahlášeno kumulativně 1 091 520 případů onemocnění varicelou (ročně v rozmezí 10 393 až 57 054 případů) se statisticky významným poklesem (p = 0,02) zaznamenaným v letech 2020–2021 (průměr 14 170) oproti období 2016–2019 (průměr 39 849). Roční incidence se pohybovala v rozmezí od 99,0 do 530,3/100 000 obyvatel v jednotlivých letech (medián 384,5), v porovnání dvou období 1997–2017 a 2018–2023 byla ve druhém sledovaném období nižší. Podle pohlaví je ve všech sledovaných letech pozorován mírně nižší výskyt u žen, rozdíl v průměrných počtech hodnocených podle pohlaví není statistický významný (p = 0,38). Onemocnění planými neštovicemi má v České republice sezónní charakter, s maximem výskytu případů od prosince do června, a je typické pro dětský věk s maximem mezi 3.–6. rokem věku. V letech 2018–2023 bylo hlášeno celkem 202 476 případů, specifická průměrná roční incidence na 100 000 obyvatel byla nejvyšší v Kraji Vysočina (508,4), Královéhradeckém (489,3), Libereckém (485,8) a Pardubickém kraji (468,0), nejnižší v hlavním městě Praha (137,8), Středočeském (288,5), Jihomoravském (325,0) a Plzeňském kraji (395,3). Hospitalizováno bylo celkem 1 359 případů (0,7 %), z toho 735 mužů, a s komplikacemi bylo evidováno celkem 650 osob (0,3 %).
Diskuse a závěr: Incidence onemocnění varicelou je v České republice u dětí do 10 let relativně vysoká, přičemž u některých nemocných osob mohou nastat závažné komplikace. Doporučujeme tedy v České republice, v souladu se stanoviskem Světové zdravotnické organizace, zavedení očkování proti planým neštovicím ve dvoudávkovém schématu mezi očkování hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Klíčová slova:
plané neštovice, varicela, infekční onemocnění, očkování
Michaela Špačková,1 Monika Liptáková,1 Jana Košťálová,1 Roman Chlíbek2
1Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Státní zdravotní ústav, Praha
2Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany, Hradec Králové
Komplikace varicely, klinické zkušenosti
Souhrn:
Varicela je časté infekční onemocnění, které při výskytu komplikací vede až k nutnosti hospitalizace pacientů.
Cíl: Zhodnocení klinického průběhu, rizikových faktorů a komplikací u pacientů s varicelou hospitalizovaných na Klinice infekčního lékařství v Ostravě během let 2022 a 2023.
Materiál a metody: V období let 2022 a 2023 byli na Klinice infekčního lékařství v Ostravě sledováni hospitalizovaní pacienti s varicelou. Všichni pacienti měli onemocnění potvrzeno na základě klinického vyšetření, kdy onemocnění odpovídalo klasickému klinickému obrazu planých neštovic. U všech pacientů byla vyhodnocena přítomnost komorbidit, závažnost klinického stavu, délka hospitalizace, pobyt na jednotce intenzivní péče (JIP) a vakcinační status.
Výsledky: V sledovaném období bylo hospitalizováno celkem 77 pacientů s planými neštovicemi. Poměr mužů a žen byl vyrovnaný. Věkový průměr pacientů byl 9,3 let (3 měsíce – 45 let) a délka hospitalizace byla průměrně pět dnů (1–45 dnů). U 56 pacientů (76 %) byly důvodem hospitalizace komplikace, které vznikly v důsledku varicely. Nejčastější komplikací byly zánětlivé komplikace, které byly přítomny u 41 pacientů (54 %), z toho u 37 pacientů se jednalo o impetigo, flegmónu, případně rannou spálu, 10 pacientů z toho mělo septický průběh. U dalších tří pacientů se rozvinuly hluboké abscesy, u jednoho pacienta hnisavá artritida. U pěti pacientů (6 %) byla důvodem hospitalizace pneumonie. Neurologické komplikace se v našem souboru vyskytly u sedmi pacientů (9 %). U jednoho pacienta se rozvinula hluboká femoropopliteální trombóza, u jednoho dalšího trombocytopénie s hodnotami trombocytů 25 × 109/litr a makroskopicky přítomnými petechiemi. Viscerální varicela byla zaznamenána u jednoho imunosuprimovaného pacienta. K úmrtí nedošlo u žádného pacienta. Antibiotiky bylo léčeno 44 pacientů (58 %), acyklovirem 73 pacientů (95 %). Na JIP bylo hospitalizováno celkem 11 pacientů (13 %). Nejčastější komorbiditou hospitalizovaných pacientů byla atopická dermatitida u devíti pacientů (12 %) a imunosuprese u tří pacientů (4 %). Z hospitalizovaných pacientů nebyl žádný očkován.
Závěr: Varicela není benigní onemocnění, komplikace mohou být závažné až život ohrožující. Vakcinace umožňuje předcházet jak onemocnění, tak rozvoji komplikací.
Klíčová slova:
varicela, komplikace, rizikové faktory, očkování
Lenka Petroušová,1,2 Daniela Bartková1,3
1Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava
2Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
3Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno
Analýza jiných virových infekcí charakterizovaných postižením kůže a sliznic (kód diagnózy B08) v České republice, 2018–2022
Souhrn:
Úvod: Onemocnění zařazená pod kódem diagnózy B08 jsou heterogenní skupinou nemocí projevujících se většinou exantémem. Cílem naší práce bylo provést analýzu dat těchto infekcí vykázaných v systému celostátní surveillance v České republice v letech 2018–2022, specifikovat rizikové skupiny a definovat trendy vývoje těchto onemocnění.
Metody: Hlášení výskytu nemocí řazených pod kódem B08 v rámci MKN10 je v ČR povinné. Od roku 2018 jsou data nově ukládána v elektronickém systému pro hlášení infekčních onemocnění ISIN. Byla provedena deskriptivní analýza základních epidemiologických charakteristik u těchto diagnóz. Využili jsme programy Excel a Datawrapper.
Výsledky: V ČR bylo v letech 2018–2022 hlášeno celkem 13 094 případů infekcí skupiny diagnóz B08. Nejčastěji byl hlášen syndrom ruka, noha, ústa (5 378), dále šestá (3 986) a pátá nemoc (3 500). Téměř u všech sledovaných diagnóz byl v letech 2020 a 2021 vypozorován pokles počtů hlášených případů, kromě onemocnění šestou nemocí. Sezónnost není u těchto nemocí výrazná, jen u onemocnění ruka, noha, ústa pozorujeme výraznější četnost případů v létě a s podzimem. U všech onemocnění byla zaznamenána mírně vyšší incidence u mužů. Podle krajů je výskyt nespecifický.
Diskuse a závěr: V rámci této skupiny diagnóz se jedná především o onemocnění dětí, často s mírným průběhem a samovolným uzdravením, předpokládáme tedy vysokou podhlášenost. Restriktivní opatření zejména za pandemie způsobila všeobecný pokles těchto infekcí, kromě šesté nemoci, kdy k nákaze nejmenších dětí dochází nejčastěji přenosem od rodinných příslušníků, u nichž virus perzistuje v 88–100 % ve slinných žlázách. Pozornost pak zasluhuje především syndrom ruka, noha, ústa způsobený Enterovirem A71, který tvoří největší podíl infekcí této skupiny a může způsobit závažné neuroinfekce včetně akutních chabých paréz.
Klíčová slova:
epidemiologie, surveillance, virová onemocnění, Enterovirus, Herpesviridae, Parvovirus, exantém, kožní onemocnění
Vojtěch Šimka,1 Zdenka Manďáková,1 Michaela Špačková1, 2
1Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Státní zdravotní ústav, Praha
2Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany, Hradec Králové
Očkování proti varicele – historie a současnost
Souhrn:
Varicela je onemocnění dominantně se vyskytující v dětském věku. Při každoročně vysokých počtech onemocnění v neočkované populaci jsou hlášeny různé, i života ohrožující komplikace tohoto onemocnění. Vývoj vakcín proti tomuto onemocnění sahá až do 70. let 20. století. V současné době jsou využívány monokomponentní i více komponentní vakcíny. Postupně byly tyto vakcíny začleněny do mnoha národních imunizačních programů. V zemích s plošnou vakcinací došlo k podstatnému snížení výskytu planých neštovic a praktickému vymizení hospitalizací a úmrtí souvisejících s planými neštovicemi. V České republice není očkování plošně hrazeno. Existuje však doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování, které akcentuje nutnost vakcinace u těch nejzranitelnějších dětí. Většina zemí v průběhu let akceptovala potřebu dvoudávkového schématu s ohledem na vyšší procento průlomových infekcí po jedné dávce. Odborné společnosti v ČR nadále podporují zahrnout vakcinaci proti varicele do státem hrazených očkování.
Klíčová slova:
varicela, vakcíny, rizikové faktory, očkování, doporučení
Pavel Kosina, Šárka Rumlarová
Klinika infekčních nemocí, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové
Eliminace lidského papilomaviru očkováním
Souhrn:
Cíle: Prezentovat incidenci, mortalitu karcinomu děložního hrdla (CaCx), proočkovanost proti infekci lidským papilomavirem (HPV) v České republice a eliminační kritéria Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské unie a ČR.
Metody: Na základě epidemiologické analýzy výskytu karcinomu děložního hrdla v ČR, jeho zdravotních populačních dopadů, míry rizika vzniku onemocnění a proočkovanosti zpracovat podmínky a možnosti dosažení eliminace HPV nákazy v populaci.
Výsledky: Onemocnění způsobené HPV infekcí, karcinom děložního hrdla, je v ČR třetí nejčastější nádorové onemocnění u žen ve věku 15–44 let. Každých 29 hodin zemře na toto onemocnění v ČR jedna žena. V roce 2020 zemřelo na českých silnicích v důsledku dopravní nehody 105 žen, na karcinom děložního hrdla 398. Ročně je nově diagnostikováno cca 750–800 žen s CaCx. Ve světě zemře na karcinom děložního hrdla každé dvě minuty jedna žena. HPV je jednoznačnou příčinou vývoje cervikálního karcinomu a rizikovým faktorem dalších onemocnění. Výskyt HPV je v populaci běžný, v průběhu života se nakazí až 80 % populace. Karcinom děložního hrdla může být prvním onkologickým onemocněním, které lze díky očkování eliminovat. Hranice, při které by karcinom děložního hrdla již neměl být považován za hrozbu zdravé populace, je věkově upravená incidence <4 případy na 100 000 žen a rok. Smyslem evropského plánu boje proti rakovině je rozšíření rutinního očkování proti HPV dívek a chlapců, zvýšení proočkovanosti na 90 %, zajištění screeningu pro 70 % žen ve věku 35 a 45 a dostupnost léčby pro 90 % žen s onemocněním děložního hrdla. Současný HPV vakcinační program v ČR zahrnuje očkování hrazené pro dívky od roku 2012, pro chlapce od roku 2018, plně hrazené všechny vakcíny dostupné na českém trhu od roku 2022 a rozšíření úhrady pro děti od 11 do dovršení 15 let od roku 2024. Proočkovanost 13letých dívek v roce 2022 byla 69 % a chlapců 43 %.
Závěr: Dosažení eliminace HPV v ČR je reálné za splnění nezbytných předpokladů, pohlavně neutrální HPV vakcinace, hrazené HPV vakcinace v rozšířeném věkovém intervalu (11–15 let), zvýšení zdravotní gramotnosti, zvýšení zájmu o očkování u lékařů i pacientů, minimalizace regionální rozdílnosti, zvýšení proočkovanosti a dostupnosti vakcinace, včetně záchytné vakcinace, existence odborného doporučení k HPV vakcinaci a boje proti dezinformacím šířeným odpůrci očkování.
Klíčová slova:
lidský papilomavirus, očkování, eliminace, karcinom děložního hrdla
Roman Chlíbek, Jan Smetana
Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany, Hradec Králové
Komplikace varicely, kazuistiky
Souhrn:
Varicela (plané neštovice) je vysoce nakažlivé exantémové onemocnění způsobené virem varicella-zoster (VZV). Ve sdělení je prezentováno onemocnění šestileté dívky, které se manifestovalo charakteristickou kožní lézí s následnou komplikací v podobě rozvoje varicelové pneumonie. V klinickém obrazu dominovaly respirační příznaky: hyposaturace, kašel a pocit zhoršeného dechu, což vedlo k zahájení kyslíkové terapie. Na rentgenovém snímku byly popsány mnohočetné skvrnité infiltráty. Byla zahájena virostatická léčba acyklovirem a po sedmi dnech hospitalizace byla dívka v dobrém klinickém stavu propuštěná domů. V druhém případě se jednalo o primoinfekci varicely u 35letého muže s Crohnovou nemocí na imunosupresivní léčbě. Výrazné a neutichající bolesti břicha vedly k diagnóze diseminované varicely, přičemž laboratorně byl vypozorován rozvoj trombocytopenie a koagulopatie se současně se rozvíjející diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) s jaterním postižením. Samozřejmostí bylo zahájení terapie acyklovirem, kdy i napříč zdánlivému klinickému zlepšení se u nemocného postupně rozvinul hepatorenální syndrom, což definovaly zvýšené hladiny renálních parametrů, stejně tak i jaterních enzymů. Doba hospitalizace byla 20 dnů, propuštěn byl v celkově dobrém stavu. Zjištění protilátkové imunity před zahájením imunosupresivní terapie s následnou možností vakcinace séronegativných pacientů zabrání závažnému průběhu planých neštovic.
Klíčová slova:
varicela, exantémové onemocnění, virostatická léčba, komplikace
Andrea Gondová,1 Lenka Petroušová1, 2
1Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava
2Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
Herpes zoster oftalmicus komplikovaný rozvojem encefalitidy
Souhrn:
Rozvoj encefalitidy je jednou z nejzávažnějších komplikací herpes zoster. Rizikovou skupinou jsou především starší a imunokompromitovaní lidé. Předkládáme kazuistiku pacienta s herpes zoster oftalmicus a opožděným zahájením antivirotické terapie. V průběhu onemocnění se stav pacienta komplikoval rozvojem klinických symptomů encefalitidy s kompatibilním likvorovým nálezem. Při antivirotické terapii došlo k rychlému zlepšení celkového stavu pacienta. Po dobu dosavadního ambulantního sledování zůstává pacient bez významnějších následků.
Tento případ dobře ilustruje význam včasné a adekvátní terapie herpes zoster. Zavedení bezpečných a účinných vakcín proti herpes zoster přináší zásadní změnu pohledu na samotné onemocnění. Z onemocnění léčitelného se stalo onemocnění preventabilní.
Klíčová slova:
herpes zoster, encefalitida, aciklovir, VZV vaskulopatie, vakcinace
Jan Machač, Zuzana Hermanová, Petr Prášil
Klinika infekčních nemocí, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice v Hradci Králové
Nejen vývoj vakcín, ale i boj proti dezinformacím nabírá na důležitosti, obzvláště v případě vysoce nebezpečných virových nákaz (virus Nipah)
Souhrn:
Obyvatelstvo indického jihozápadně položeného svazového státu Kérala čelí opakovaně epidemiím vyvolaným virem Nipah. Tento vysoce nebezpečný patogen představuje významný problém pro veřejné zdraví. Může vyvolat jak závažnou akutní respirační infekci, tak encefalitidu. Mnohé infekce končí úmrtím pacientů. V současné době neexistuje žádná licencovaná vakcína ani léčba infekce virem Nipah. Přesto není nebezpečím pouze virus, ale vysoce nebezpečné jsou i nepravdivé informace, komentáře, názory či různá „zaručená doporučení“, šířená prostřednictvím tolik oblíbených sociálních sítí. Jednotlivci stejně jako populace se v důsledku tohoto jevu stávají velmi zranitelnými. Zejména pokud nepravdivým informacím uvěří a následně jednají způsobem, jenž ohrožuje je samotné či další osoby. Dezinformace obsahující ve svém sdělení zdravotnickou tématiku mohou být podobně nakažlivé jako virus – někdy i více.
Klíčová slova:
virus Nipah, vysoce nebezpečná nákaza, zoonóza, kaloni, epidemie, dezinformace, infodemie, Asie, encefalitida, antivirotika, mRNA vakcína
Vanda Boštíková
Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany, Hradec Králové