Obsah:
- Editorial
- Proočkovanost u dětí u vybraných preventabilních nákaz za rok 2022 v České republice – Hana Cabrnochová, Roman Chlíbek, Ladislav Dušek
- Perspektivy očkování proti tuberkulóze – Roman Prymula, Lenka Teska Arnoštová
- Tuberkulóza jako nemoc z povolání – Blanka Kupsová, Lucie Siráková, Vladimír Pavlík, Jan Horáček, Jan Smetana, Roman Chlíbek
- Dlouhodobá rehabilitační péče v souvislosti s postvakcinační reakcí – Lenka Tománková
- Současné pokroky směrem k eradikaci dětské obrny – Vanda Boštíková
- XVIII. Hradecké vakcinologické dny
- Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování proti onemocnění covid-19
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
v uplynulém roce jsme byli svědky značného pokroku ve výzkumu a implementaci nových vakcín, ať už bylo naším cílem bojovat proti starým známým nemocem, anebo čelit novým výzvám, které přinesla doba. Příkladem jsou vakcíny proti covidu-19 a RSV. Toto úsilí stále definuje naši schopnost reagovat na globální zdravotní hrozby a ochránit nejzranitelnější mezi námi – což bude vždy v srdci naší mise.
Abychom byli schopni objektivizovat implementaci jednotlivých vakcín do praxe, byla zvolena metoda Health Technology Assesment (HTA). Úloha HTA je klíčová pro zajištění skutečnosti, že vakcíny jsou implementovány tak, aby byly bezpečné, efektivní a účinné, přičemž jsou také eticky přijatelné a organizačně realizovatelné. Tomuto záměru jistě není co vytknout. Je však třeba zdůraznit, že tato metoda je metodou pomocnou. V praxi jednotlivých zemí se často stává, že i když HTA nedopadne pozitivně, přesto je vakcína z různých důvodů zavedena. Je však mnohem méně časté, aby při pozitivním výsledku zavedena nebyla. Důvodem je naprosto zcestné nastavení hlasů v NIKO, kdy pojišťovny přehlasují svými devíti hlasy prakticky vše. V tomto modelu a rozložení je diskutabilní, jestli má smysl vůbec o něco usilovat.
V roce 2024 nás nepochybně čekají výzvy, stejně jako příležitosti pro změny a zlepšení. Jsem přesvědčený, že díky kontinuálnímu dialogu mezi ministerstvem, pojišťovnami, lékařskou komunitou, veřejným zdravotnictvím a odbornými společnostmi můžeme přispět k lepšímu modelu zavádění nových vakcín do praxe. Věřme, že v tomto roce uděláme další důležité kroky k tomuto cíli a i antigenní složení budeme znát v souladu se zákonem vždy včas před koncem kalendářního roku.
Děkuji vám za vaši neustálou podporu a zájem o časopis Vakcinologie. Těším se na to, co přinese tento nový rok, a jsem si jist, že společnými silami pokročíme ještě dál. Přeji vám příjemné čtení.
Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Proočkovanost u dětí u vybraných preventabilních nákaz za rok 2022 v České republice
Souhrn:
Úvod: Proočkovanost je ovlivněna řadou faktorů, jako je úhrada očkovací látky, její dostupnost, aktivní role očkujících lékařů a zájem veřejnosti o konkrétní hrazená očkování. U očkování ze zákona nepovinných je podmínkou úhrady očkování splnění konkrétního období pro jeho provedení. Termíny povinných očkování upravuje legislativa bez vazby na úhradu. Rok 2022 kromě pokračujícího výskytu onemocnění covid-19 provázela i zvýšená nemocnost u dětí, která mohla být důvodem poklesu proočkovanosti za sledované období.
Materiál a metoda: Proočkovanost u vybraných preventabilních nákaz sledujeme na základě vyhodnocení dat od zdravotních pojišťoven o počtech vykázaných dávek očkování hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to u očkování ze zákona povinných i nepovinných. Analýzy dat a vyhodnocení proočkovanosti provádíme na základě stanovených kritérií u konkrétních očkování podle data narození očkovaných u vybraných věkových skupin.
Výsledky: K poklesu proočkovanosti nedošlo u očkování kombinovanou vakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, žloutence typu B, přenosné dětské obrně a invazívním nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typu b (hexavakcína) u kojenců v prvním roce života. U dětí narozených v roce 2020, 2021 a předběžně i u ročníku 2022 je možné konstatovat proočkovanost v případě očkování alespoň jednou dávkou hexavakcíny v prvním roce života ve výši nad 96 %. U očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím kombinovanou vakcínou byl u ročníků narození 2018 a 2019 sledovaných do dvou let věku života zaznamenán nárůst proočkovanosti nad 90 %. U ročníku narození 2020 došlo ale k poklesu proočkovanosti na 88,4 %. Mírný pokles proočkovanosti je vidět také u starších dětí v případě přeočkování v pěti letech vakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a v 10 letech i v kombinaci s přeočkováním proti dětské přenosné obrně. Zavedení nového očkování u kojenců proti invazivním meningokokovým nákazám vyvolaným séroskupinou B se setkalo se zájmem a s postupným nárůstem proočkovanosti u dětí narozených v roce 2021 do jednoho roku věku na 70,7 %. U ročníku narození 2022 stoupla proočkovanost konjugovanou vakcínou proti pneumokokovým nákazám u kojenců předběžně na 78 %. U očkování proti lidskému papilomaviru u dívek, které dosáhly 13 let v roce 2021 a byly očkovány v tomto a následujícím roce, bylo dosaženo proočkovanosti 69,2 % a podobné číslo předpokládáme i u dívek, kterým bylo 13 let v roce 2022. U chlapců za rok 2021 dochází k nárůstu proočkovanosti na 42,5 %. Pro chlapce očkované v roce 2022 a v roce následujícím je predikce podle počtu očkovaných do 48 %.
Závěr: V datech za rok 2022 je možné potvrdit přetrvávající vysokou proočkovanost u kojenců v případě hexavakcíny a pokračující nárůst proočkovanosti proti pneumokokovým a meningokokovým nákazám. V roce 2022 došlo k poklesu proočkovanosti dětí ve druhém roce života proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a k mírnému poklesu i v případě přeočkování u dětí v pěti a 10 letech. U očkování proti lidskému papilomaviru u chlapců dochází k nárůstu proočkovanosti, u dívek zůstává číslo na necelých 70 % i za rok 2022. Průběžné sledování proočkovanosti u konkrétních ročníků narození v čase, ideálně ihned po provedeném očkování, je možnou cestou ke zpřesnění sledování proočkovanosti.
Klíčová slova:
proočkovanost, povinné očkování, hexavalentní očkovací látka, očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné dětské obrně, očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, očkování proti pneumokokovým nákazám, očkování proti lidskému papilomaviru, očkování proti meningokokovým nákazám
Hana Cabrnochová,1 Roman Chlíbek,2 Ladislav Dušek3
1Očkovací centrum pro děti, Pediatrická klinika 1. LF UK a FTN Praha
2Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany, Hradec Králové
3Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha
Perspektivy očkování proti tuberkulóze
Souhrn:
Očkování proti tuberkulóze (TBC) se provádí pomocí vakcíny Bacillus Calmette-Guérin (BCG). Tato vakcína je pojmenována podle francouzských lékařů, kteří ji vyvinuli. BCG vakcína není úplně účinná v zabránění infekce TBC, ale je schopna ochránit před vážnými formami onemocnění, zejména u dětí.
Očkování BCG se obvykle podává v oblastech, kde je vyšší výskyt TBC. V mnoha zemích je BCG vakcína součástí rutinního očkovacího programu pro novorozence nebo děti.
Protože BCG vakcína má omezenou účinnost v prevenci infekce TBC u dospělých a její účinnost může být proměnlivá v různých částech světa, preventivní opatření, jako je vyhýbání se rizikovým faktorům a kontaktům s nemocnými jedinci, jsou stále důležitá. Léčba aktivní TBC zahrnuje antibiotickou terapii, přičemž BCG vakcína není vhodná pro léčbu aktivní formy onemocnění.
Vývoj nových vakcín proti TBC probíhá. Do vývoje nových vakcín proti TBC investuje několik organizací a výzkumných skupin po celém světě, avšak žádná z nových vakcín zatím nebyla plně schválena pro běžné použití.
Klíčová slova:
TBC, tuberkulóza, BCG vakcína, historie, očkování
Roman Prymula,1,2 Lenka Teska Arnoštová,3
1Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové
2RIBS Hradec Králové
3Centrum zdravotnického práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Tuberkulóza jako nemoc z povolání
Souhrn:
Tuberkulóza (TBC) patří mezi onemocnění podléhající hlášení. Údaje o nemocných jsou shromažďovány a vyhodnocovány v Registru TBC, který je propojen s Informačním systémem bacilární TBC. Kazuistické sdělení popisuje případ TBC uznané jako nemoc z povolání (NzP), diagnostikované zcela náhodně u lékařky při vstupní pracovnělékařské prohlídce do rizikového prostředí. Dále je diskutován včasných záchyt TBC u rizikových pracovníků, profesní zastoupení u TBC jako nemoci z povolání a vývoj počtu nemocných s TBC. Je upozorněno i na očkování, které však zcela nechrání proti přenosu této infekce.
Klíčová slova:
tuberkulóza, nemoc z povolání, zdravotnictví, screening TBC
Blanka Kupsová,1 Lucie Siráková,2 Vladimír Pavlík,1 Jan Horáček,1 Jan Smetana,2 Roman Chlíbek,2
1Katedra vojenského vnitřního lékařství a vojenské hygieny, Vojenská lékařská fakulta Hradec Králové, Univerzita obrany
2Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta Hradec Králové, Univerzita obrany
Dlouhodobá rehabilitační péče v souvislosti s postvakcinační reakcí
Souhrn:
S rizikem nežádoucí vedlejší reakce je spojeno každé podání léku, vakcíny i provedení zákroku, a to i z preventivních důvodů. Mezi velmi vzácné nežádoucí reakce po očkování patří periferní paréza faciálního (lícního) nervu. Postižení je obvykle přechodného charakteru, jak ale ukazuje kazuistika sedmiletého chlapce, může se jednat o trvalý následek s nutností dlouhodobé rehabilitační péče zaměřené nejen na zmírnění asymetrie v obličeji, ale i na správné držení celého těla v období růstu.
Klíčová slova:
očkování, nežádoucí reakce, paréza faciálního nervu, komplexní rehabilitace u dětí
Lenka Tománková
Jihomoravské dětské léčebny, Dětská léčebna pohybových poruch Boskovice
Současné pokroky směrem k eradikaci dětské obrny
Od vzniku Globální iniciativy pro vymýcení dětské obrny (Global Polio Eradication Iniciative) (GPEI) v roce 1988 zůstává Pákistán, kromě Afghánistánu, jednou z pouhých dvou zemí s pokračujícím endemickým přenosem divokého polioviru (WPV). Přenos divokého polioviru 1 (WPV1) nebyl v Pákistánu nikdy přerušen.
WHO doporučuje trvale udržovat efektivní národní systém surveillance akutních chabých paréz s kompletním vyšetřením případů, včetně virologického vyšetření vzorků stolic v akreditovaných laboratořích. V řadě zemí bohužel dochází ke snížení vakcinačního pokrytí na populační úrovni, k průběžné migraci většího počtu osob a v neposlední řadě i k pozdní identifikaci cirkulujících divokých virů.
Klíčová slova:
dětská obrna, polio virus typ 1 a typ 2, endemický výskyt, Pákistán, očkování
Vanda Boštíková
Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany, Hradec Králové