Obsah:
- Hospitalizace a úmrtí na infekci RSV v České republice v roce 2023 – Petr Pazdiora, Ondřej Šanca, Ladislav Dušek
- Surveillance závažných onemocnění způsobených bakterií Haemophilus influenzae v České republice v letech 2009–2023 – Ludmila Nováková
- Analýza účinnosti perorálních antivirotik u onemocnění covid-19 v České republice – Lenka Petroušová, Jiří Slíva, Jan Smetana
- Spalničky – situace v České republice a ve světě v kontextu aktuální nepříznivé epidemiologické situace – Radomíra Limberková, Monika Liptáková, Zdenka Manďáková, Lada Svobodová, Jan Kynč
- Nové přístupy k očkování proti pneumokokovým nákazám – Roman Prymula
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
v oblasti vakcinologie dnes stojíme před zcela novými výzvami, které zahrnují nejen řešení epidemiologických hrozeb, ale také efektivní zavádění nových zdravotnických technologií (Health Technology Assessment, HTA) do rozhodovacích procesů. HTA představuje klíčový nástroj pro hodnocení přínosu nových vakcín, zajištění jejich dostupnosti a spravedlivé distribuce v rámci zdravotního systému.
Základním principem HTA je poskytovat informovaná rozhodnutí na základě klinické efektivity, nákladové efektivity, bezpečnosti a etických aspektů. V oblasti vakcinace má tento proces strategický význam při rozhodování o zařazení nových vakcín do národních imunizačních programů. Například pandemická situace způsobená covidem-19 ukázala, jak důležité je rychlé, ale pečlivé vyhodnocení nových intervencí, aby bylo možné co nejefektivnější využití omezených zdrojů.
Zavádění HTA do posuzování vakcín přináší řadu výhod. Za prvé, HTA umožňuje systematické hodnocení klinických a ekonomických dopadů, což je nezbytné pro spravedlivé rozhodování. Za druhé, tento nástroj poskytuje rámec pro identifikaci priorit, ať už jde o investice do výzkumu nebo o podporu konkrétních vakcinačních programů. Za třetí, HTA podporuje transparentnost a důvěru veřejnosti v rozhodovací procesy, což je obzvláště důležité při zavádění nových vakcín do očkovacího kalendáře v době, kdy narůstá odpor proti očkování jako takovému.
Legislativní proces se nedávno poněkud zadrhnul, neboť tato legislativní úprava směřovala ze Senátu do Poslanecké sněmovny a sněmovna normu nepustila dále. Teď je druhá šance, kdy zainteresované strany deklarují snahu, aby byla tato důležitá norma schválena. Věřme, že se to podaří a budeme i v České republice tento proces reálně řídit a nespoléhat pouze na náhodný lobbing.
V současné době také řešíme „nový“ virus HMPV. Tedy spíše ho řeší masmédia. Je vidět, že dnes je síla masmédií prakticky neomezená, a když se rozhodnout „vyrobit“ nějakou kauzu, tak ji prostě vyrobí bez ohledu na reálnou nebezpečnost případného původce.
Zároveň mi dovolte pogratulovat všem našim členům, kteří byli zvoleni do výborů jiných společností. Posilujeme tak možnost postupovat koordinovaně a harmonizovat doporučení různých odborných společností.
Za redakční radu prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Hospitalizace a úmrtí na infekci RSV v České republice v roce 2023
Souhrn
Cíl: Vzhledem k potřebě aktualizovat údaje o závažnosti a sezónnosti infekce vyvolané respiračním syncytiálním virem (RSV) v České republice byla provedena analýza dostupných dat o hospitalizaci a odhad rizika hospitalizace v jednotlivých věkových skupinách.
Metodiky: K analýzám byla použita data z Národního registru hrazených zdravotních služeb a Národního registru hospitalizací za rok 2023. V jednotlivých věkových skupinách byly analyzovány počty hospitalizací a úmrtí s diagnózou infekcí RSV (diagnózy J12.1, J20.5, J21.0).
Výsledky: Během roku 2023 bylo celkem evidováno 1 865 hospitalizací s uvedenými diagnózami, při přepočtu na 100 000 obyvatel a rok bylo odhadnuto celkové riziko hospitalizace s diagnózami J12.1, J20.5 a J21.0 na 17,11. Při analýze podle věkových skupin bylo nejvyšší riziko kalkulováno pro věkovou skupinu dětí do šesti měsíců věku (1313,55/100 000 obyvatel a rok), nejnižší pro věkovou skupinu 20–34 let (0,57/100 000 obyvatel a rok). Děti do jednoho roku byly mezi hospitalizovanými s uvedenými diagnózami zastoupeny v 47,1 %, pacienti ve věku 65 let a starší v 28,3 %. U hospitalizovaných s diagnózou J12.1, J20.5 a J21.0 bylo nahlášeno 72 úmrtí, tj. 3,9 %. Nejvyšší smrtnost (12,9 %) byla zaznamenána ve věkové skupině 65letých a starších pacientů.
Závěry: Infekce RSV jsou uváděny jako příčina hospitalizace v ČR ve všech věkových skupinách. Nejvyšší riziko hospitalizace bylo v roce 2023 odhadnuto pro děti do šesti měsíců věku. Nejvyšší závažnost z hlediska úmrtí během hospitalizace byla propočtena pro osoby ve věku 65 let a více. Získaná data jsou jednoznačným podkladem pro využívání dostupných možností specifické prevence nejen u dětí, ale zejména u starších osob.
Klíčová slova:
RSV, hospitalizace, úmrtí, věk, prevence
Petr Pazdiora,1 Ondřej Šanca,2 Ladislav Dušek2,3
1Ústav epidemiologie, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova
2Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky
3Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita
Surveillance závažných onemocnění způsobených bakterií Haemophilus influenzae v České republice v letech 2009–2023
Souhrn
Úvod: Haemophilus influenzae, zejména H. influenzae sérotyp b, je důležitý patogen, který způsobuje závažná onemocnění, mezi která patří například meningitida, epiglotitida, sepse nebo pneumonie. Od zavedení povinného očkování dětí v České republice v roce 2001 se epidemiologická situace invazivního hemofilového onemocnění podstatně změnila, přičemž většina je v současné době způsobena kmeny jinými než H. influenzae b.
Metody: Surveillance invazivních onemocnění způsobených H. influenzae b byla v České republice zahájena v roce 1999 a rozšířena o sledování invazivních onemocnění způsobených H. influenzae všech sérotypů v roce 2008. Databáze surveillance vzniká propojením rutinně hlášených epidemiologických dat do informačního systému infekčních nemocí s databází Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy. Kmeny H. influenzae jsou zasílány do Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy na transportních médiích (Amies) nebo na čokoládovém agaru k ověření identifikace a k určení sérotypu.
Výsledky: V letech 2009–2023 bylo zaznamenáno celkem 365 invazivních hemofilových onemocnění. Smrtnost se pohybovala v rozmezí 0–32 %. Ve sledovaném období byla z klinických manifestací nejvíce hlášena sepse (195 případů), nejčastějším původcem byl H. influenzae netypovatelný (230 případů, 63 %), H. influenzae b způsobil pouze 21 onemocnění (6 %). V osmi případech se jednalo o selhání vakcinace.
Závěr: Invazivní onemocnění způsobená H. influenzae se v České republice i po zavedení rutinní vakcinace dětí proti sérotypu b stále vyskytují, došlo ale ke změně hlavního původce onemocnění. Závažná onemocnění způsobená H. influenzae b jsou v současné době ojedinělá a hlavním původcem invazivních onemocnění se stal H. influenzae netypovatelný.
Klíčová slova:
Haemophilus influenzae b, Haemophilus influenzae netypovatelný, invazivní onemocnění, surveillance, vakcinace
Ludmila Nováková
Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy, Státní zdravotní ústav, Praha
Analýza účinnosti perorálních antivirotik u onemocnění covid-19 v České republice
Souhrn
Úvod: Perorálně podávaná antivirotika jsou důležitým nástrojem v léčbě onemocnění covid-19 a v prevenci rozvoje závažného průběhu onemocnění. V České republice jsou dostupné dva perorální léčivé přípravky nirmatrelvir/ritonavir (Paxlovid) a molnupiravir (Lagevrio). Cílem studie bylo posoudit účinnost těchto perorálních antivirotik proti úmrtí a těžšímu průběhu onemocnění covid-19 a provést vzájemné porovnání na základě analýzy dat z reálné klinické praxe v ČR.
Metody: Z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb a Informačního systému infekčních nemocí byla provedena retrospektivní observační analýza. Pro analýzu vybráno období, kdy byly oba léčivé přípravky dostupné na trhu v ČR, tedy období od 1. listopadu 2022 do 1. prosince 2023. Pacienti s onemocněním covid-19 byli rozděleni do tří kohort: 1) léčba nirmatrelvirem/ritonavirem; 2) léčba molnupiravirem; 3) jiná léčba bez užití uvedených antivirotik (kontroly).
Výsledky: V období 1. listopadu 2022 – 1. prosince 2023 bylo identifikováno 144 966 infekcí pro sledovaný horizont 30 dnů od prvního pozitivního testu. Celkově bylo identifikováno 12 815 infekcí léčených nirmatrelvirem/ritonavirem a 24 957 infekcí léčených molnupiravirem. Počet kontrolních infekcí neléčených ani nirmatrelvirem/ritonavirem, ani molnupiravirem byl 107 194. V obou aktivně léčených skupinách ve sledovaném časovém horizontu došlo oproti skupině kontrol k poklesu počtu úmrtí z jakéhokoliv důvodu. U nirmatrelviru/ritonaviru bylo kalkulováno Hazard Ratio: 0,09 (95% CI: 0,06–0,12), u molnupiraviru 0,32 (95% CI: 0,28–0,37). Při přímém srovnání obou antivirotik byla zjištěna superiorita nirmatrelviru/ritonaviru, Hazard Ratio: 0,41 (95% CI: 0,28–0,60). Rovněž u ukazatele hospitalizace z jakéhokoliv důvodu došlo k poklesu u aktivně léčených skupin ve srovnání s kontrolní skupinou. Při léčbě nirmatrelvirem/ritonavirem bylo zjištěno Hazard Ratio: 0,35 (95% CI: 0,32– 0,38), u molnupiraviru 0,67 (95% CI: 0,64–0,71). Přímým srovnáním obou antivirotik byla zjištěna superiorita nirmatrelviru/ ritonaviru, Hazard Ratio: 0,67 (95% CI: 0,61–0,75). V případě hospitalizací na jednotkách intenzivní péče nebo anesteziologicko- -resuscitačních odděleních (JIP/ARO) z důvodu onemocnění covid-19 byly zaznamenány nižší počty u aktivně léčených skupin než u kontrol. Při léčbě nirmatrelvirem/ritonavirem bylo zjištěno Hazard Ratio: 0,22 (95% CI: 0,15–0,31), u molnupiraviru 0,51 (95% CI: 0,43–0,62). Přímým srovnáním obou antivirotik byla zjištěna superiorita nirmatrelviru/ritonaviru, Hazard Ratio: 0,54 (95% CI: 0,35–0,83). U hospitalizací s použitím oxygenoterapie z důvodu onemocnění covid-19 byly rovněž zaznamenány nižší počty u aktivně léčených skupin, než u kontrol. Při léčbě nirmatrelvirem/ritonavirem bylo zjištěno Hazard Ratio: 0,12 (95% CI: 0,09–0,17), u molnupiraviru 0,38 (95% CI: 0,34–0,44). Přímým srovnáním obou antivirotik byla zjištěna superiorita nirmatrelviru/ ritonaviru, Hazard Ratio: 0,45 (95% CI: 0,31–0,64).
Závěr: Analýza prokázala účinnost obou perorálních antivirotik nirmatrelvir/ritonavir (Paxlovid) i molnupiravir (Lagevrio) u dospělých osob ve srovnání s kontrolní skupinou antivirotiky neléčených pacientů. Při přímém srovnání byla u všech sledovaných ukazatelů zjištěna superiorita nirmatrelviru/ritonaviru.
Klíčová slova:
covid-19, perorální antivirotika, účinnost, Česká republika
Lenka Petroušová,1,2 Jiří Slíva,3 Jan Smetana4
1Klinika infekčního lékařství, Fakultní nemocnice, Ostrava
2Katedra interních oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava
3Ústav farmakologie, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
4Katedra epidemiologie, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany, Hradec Králové
Spalničky – situace v České republice a ve světě v kontextu aktuální nepříznivé epidemiologické situace
Souhrn
Spalničky jsou vysoce nakažlivé vážné exantematické virové onemocnění, které je jednou z nejčastějších příčin dětské úmrtnosti a je předmětem eliminační snahy Světové zdravotnické organizace (WHO). V posledních letech je globální situace ve výskytu spalniček nepříznivá a i v evropských zemích, včetně ČR, probíhají epidemie různého rozsahu. Za tento trend odpovídá jednak klesající proočkovanost dětí, ale také postupný pokles postvakcinačních protilátek u dospělých, tzv. vyvanutí imunity. Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci ve výskytu spalniček a WHO eliminačního programu uvádíme přehled aktuální situace v ČR a ve světě s cílem zvýšit povědomí o uvedené nemoci zejména mezi odbornou veřejností.
Klíčová slova:
spalničky, epidemie, počet případů, proočkovanost, eliminace
Radomíra Limberková,¹ Monika Liptáková,² Zdenka Manďáková,² Lada Svobodová,¹ Jan Kynčl²
¹Národní referenční laboratoř pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19, Státní zdravotní ústav Praha
²Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Státní zdravotní ústav Praha
Nové přístupy k očkování proti pneumokokovým nákazám
Souhrn
Nové pneumokokové vakcíny představují významný pokrok v prevenci onemocnění způsobených bakterií Streptococcus pneumoniae. Vakcíny jsou navrženy tak, aby pokrývaly více sérotypů bakterie, což poskytuje širší ochranu proti různým kmenům způsobujícím vážné infekce, jako jsou zápal plic, meningitida a bakteriémie a častější ale méně závažné otitidy. Vylepšené technologie konstrukce vakcín zajišťují silnější imunitní odpověď a delší ochranu, zejména u malých dětí a seniorů. Klinické studie ukazují vysokou účinnost vakcín v prevenci invazivních pneumokokových onemocnění s minimálním výskytem vedlejších účinků. Oproti starším vakcínám se ukazují účinnější i v oblastech s vysokou mírou rezistence vůči antibiotikům, což je klíčové pro snížení potřeby antibiotické léčby. Nové vakcíny mají potenciál významně přispět ke snížení nemocnosti a úmrtnosti na pneumokokové infekce v různých věkových a rizikových skupinách. V brzké době očekáváme registraci nové 21valentní konjugované vakcíny, ve stádiu klinických zkoušek jsou ale i vakcíny PCV24, PCV25, PCV31 a 24valentní vakcína na bázi Multiple Antigen Presenting System.
Klíčová slova:
pneumokoková onemocnění, IPO, vakcíny, PCV
Roman Prymula,1,2
1Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové
2RIBS Hradec Králové