Obsah:
- Editorial
- Infekce RSV v ČR – analýza hospitalizací v letech 2017–2021 – Roman Prymula, Petr Pazdiora, Ladislav Dušek
- Prečo existuje hrozba vzniku a šírenia osýpok na Slovensku – Henrieta Hudečková, Romana Ulbrichtová, Martin Novák, Mária Tatarková, Eva Malobická, Ján Mikas, Adriana Mečochová, Viera Švihrová, Mária Štefkovičová
- Celosvětová problematika malárie a novinky v preventivních přístupech – Eva Pernicová, Martin Krsek
- Očkování proti rotavirovým infekcím, údaje o selhání vakcinace v informačních systémech – Petr Pazdiora
- Vývoj vakcíny proti respiračnímu syncyciálnímu viru (RSV) – Vanda Boštíková
- Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním – Česká vakcinologická společnost ČLS JEP
Editorial
Vážení čtenáři, kolegové a kolegyně,
v poslední době proběhlo a ještě bude probíhat několik kulatých stolů na téma zavádění nových vakcín, očkování v dospělosti nebo očkování proti pneumokokovým nákazám. Ukazuje se, že sice o problémech dobře víme, ale poněkud je nejsme schopni efektivně řešit. Cílem všech je nepochybně transparentní systém zavádění nových vakcín do očkovacího kalendáře, avšak praktická realizace poněkud pokulhává.
Model Národní imunizační komise (NIKO) jako orgánu řešícího priority v oblasti očkování nefunguje. Důvodem je, že tato komise by měla být zcela nezávislá a dávat odborná doporučení proti čemu, kdy a jak očkovat. Neměla by to být komise, která rozhoduje. Tuto funkci by měly plnit pojišťovny, ministerstvo a zástupci NIKO v podobě nadřízeného orgánu nad NIKO.
Stávají smíšený model dává obrovskou sílu zdravotním pojišťovnám, které snadno přehlasují odborné společnosti, z nichž každá má na rozdíl od pojišťoven pouhý jeden hlas. Navenek výstup vypadá tak, že odborná komise doporučení nevydala, ale realita je, že rozhodly ekonomické aspekty. Systém je o to komplikovanější, že díky minulým diskuzím o legitimitě povinného očkování, je toto většinově definováno zákonem, a tedy prakticky i jakýkoliv posun vyžaduje změnu zákona. Proto i kdyby nakrásně NIKO nějaké očkování doporučilo a doporučení schválil i ministr, ještě zdaleka není vyhráno, neboť rozhodují poslanci.
Musíme vážně iniciovat diskuzi, jak by měl funkční systém vypadat, aby byl v praxi realizovatelný, a jaké metody hodnocení nových vakcín by měly být použity (Health Technology Assessment, Cost-benefit analýza, apod.).
S přáním pěkného léta na obzoru
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Infekce RSV v ČR – analýza hospitalizací v letech 2017–2021
Souhrn
Úvod: Respirační syncytiální virus (RSV) je patogen, který obvykle způsobuje mírné příznaky podobné nachlazení. Někdy však může vyvolávat závažné onemocnění, zejména u nedonošených dětí a kojenců. RSV je celosvětově u dětí mladších jednoho roku nejčastější příčinou bronchiolitidy a pneumonie. K významnému nárůstu dochází zejména během respirační sezóny a v kompenzačních vlnách v postcovidové době.
Metodika: K analýzám byla použita data z Národního registru hrazených zdravotních služeb a Národního registru hospitalizací. Analyzovány byly počty hospitalizovaných pro infekci RSV dle věkových skupin za roky 2017 až 2021, podobně byly analyzovány počty hospitalizací u dětí do pěti let s diagnózou akutní bronchitida – J20 bez ohledu na vyvolávající agens, a speciálně diagnóza J20.5, akutní bronchitida způsobená RSV, J21 – bronchiolitida bez ohledu na vyvolávající agens, a speciálně J21.0, bronchiolitida způsobená RSV, dále diagnóza pneumonie J12,1 a diagnóza tracheitida J04.
Výsledky a diskuze: Hospitalizace vykazují značný rozptyl v jednotlivých letech od 213 do 1 804. Nejvyšší výskyt hospitalizací ve věkové skupině do jednoho roku je zdokumentován v roce 2021 – celkem 1 349. Pokud bychom měli volit indikátorovou diagnózu pro RSV, je jí jednoznačně bronchiolitida, kdy například v roce 2019 bylo z 200 hospitalizací pro bronchiolitidu 151 způsobeno RSV a v roce 2021 ze 412 hospitalizovaných s diagnózou bronchiolitida bylo 330 vyvoláno RSV, tedy v obou letech více než 75 %.
Závěr: Je možno konstatovat, že onemocnění RSV i v České republice dominují v kategorii do jednoho roku věku a následně v kategorii do pěti let, vyskytují se ale i ve vyšších věkových kategoriích. Z dat je zřejmé, že infekce RSV tvoří podstatnou část závažných hospitalizací v nejnižší věkové skupině. Data implikují nutnost hledání nových preventivních opatření, jak této zátěži předcházet.
Klíčová slova:
RSV, bronchitida, bronchiolitida, tracheitida, pneumonie, hospitalizace
Roman Prymula,1,2 Petr Pazdiora,3 Ladislav Dušek4,5
1Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova
2Agel
3Ústav epidemiologie, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova
4Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita
5Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky
Prečo existuje hrozba vzniku a šírenia osýpok na Slovensku?
Souhrn
Úvod: V súčasnej globalizovanej spoločnosti predstavujú osýpky najzávažnejšie infekčné ochorenie. Dostatočne vysoká imunita (nad 95 %) obmedzuje reťazové šírenie a pôvodca nákazy v rámci regiónu necirkuluje. Cieľom práce bolo popísať epidemiologickú situáciu vo výskyte osýpok na Slovensku v rokoch 1990–2021, posúdiť zaočkovanosť prvou a druhou dávkou vakcíny za sledované obdobie rokov 2003–2021 podľa ročníkov narodenia a vyhodnotiť priemernú zaočkovanosť dvomi dávkami na národnej, regionálnej a okresnej úrovni.
Materiál a metódy: Počty hlásených ochorení sme čerpali z databázy Epidemiologického informačného systému prenosných ochorení Slovenskej republiky (EPIS SR) a údaje o zaočkovanosti z pravidelných ročných administratívnych kontrol očkovania prvou a druhou dávkou vakcíny proti osýpkam.
Výsledky: Už koncom dvadsiateho storočia sa na Slovensku podarilo eliminovať osýpky a status eliminovaných osýpok sme si udržali v rokoch 1999 až 2018. V súčasnosti v rámci európskeho regiónu WHO patríme medzi krajiny s obnoveným endemickým šírením. Za posledných 10 rokov sa na Slovensku znížila zaočkovanosť prvou dávkou vakcíny proti osýpkam v kontrolovaných ročníkoch narodenia 2010–2019 na úrovni okresnej, regionálnej i národnej. Priemerná zaočkovanosť prvou dávkou bola 96,4 %
(min. 95,4 % – max. 98,4 %) a druhou dávkou bola v oboch kontrolovaných obdobiach (roky 1990–1999 a 2000–2009) nad úrovňou 97 %.
Záver: Jedným z najväčších úspechov v oblasti verejného zdravotníctva je očkovanie, ktoré zachránilo miliardy životov. Úspech závisí nielen od silných národných imunizačných programov, účinnej vakcíny a kvalitného monitorovania zaočkovanosti, ale aj od vysokej úrovne politickej podpory.
Klíčová slova:
osýpky, očkovanie, zaočkovanosť, eliminácia osýpok, prevencia osýpok
Henrieta Hudečková,1 Romana Ulbrichtová,1 Martin Novák,1 Mária Tatarková,1 Eva Malobická,1
Ján Mikas,2 Adriana Mečochová,2 Viera Švihrová,1 Mária Štefkovičová,3
1Ústav verejného zdravotníctva, Jesseniova lekárska fakulta Martin, Univerzita Komenského Bratislava, Slovenská republika
2Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky, Bratislava
3Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Slovenská republika
Celosvětová problematika malárie a novinky v preventivních přístupech
Souhrn
Malárie je život ohrožující tropické onemocnění, které je vyvoláno pěti druhy parazita rodu Plasmodium. Nemoc se na člověka přenáší kousnutím infikované samičky komára rodu Anopheles.
Podle WHO v roce 2020 onemocnělo malárií asi 241 milionů lidí a přibližně 627 tisíc z nich zemřelo. Jednalo se o první vzestup počtu případů malárie po přechozím 20letém období setrvalého poklesu. Pravděpodobně se jedná o důsledek přerušení antimalarických programů kvůli probíhající pandemii onemocnění covid-19.
Malárie se nejvíce vyskytuje na africkém kontinentu, kam spadá 95 % všech případů a 96 % úmrtí na tuto nemoc. Nejzranitelnější skupinou lidí, která tvoří téměř 80 % všech úmrtí na malárií v Africe, jsou děti do pěti let věku.
Řada organizací v předchozích letech zavedla preventivní i represivní programy s cílem snížit celosvětový dopad této parazitózy. V současné době je velký důraz kladen na přípravu účinných vakcín proti malárii.
Klíčová slova:
malárie, Plasmodium, preventivní programy, rezistence, vakcína
Eva Pernicová,1,2 Martin Krsek2
1Centra očkování a cestovní medicíny Avenier, Brno
2Ústav veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno
Očkování proti rotavirovým infekcím, údaje o selhání vakcinace v informačních systémech
Souhrn
Úvod: Informační systém infekčních nemocí (ISIN) je vytvořen především pro evidenci akutních onemocnění. Mezi údaji, které se do nich zaznamenávají, jsou i data o očkování. Na základě zákonné povinnosti získává data o selhání vakcinace i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Cíl: Ověřit vhodnost informačního systému ISIN a SÚKL pro dílčí hodnocení dopadu očkování.
Výsledky: V letech 2018–2021 bylo hlášeno celkem 15 013 rotavirových gastroenteritid. U 213 nemocných byla uvedena anamnéza očkování proti těmto infekcím, 160 pacientů mělo očkování dokončeno. U neočkovaných pacientů bylo zjištěno významně vyšší riziko hospitalizace než u očkovaných dětí stejného věku (x2 = 18,01; p = 0,00002). Neočkované byly i tři děti, které na tuto infekci zemřely. V jednotlivých letech bylo zjištěno riziko hospitalizace pro jednoleté neočkované děti 9,6–27,3× vyšší než pro děti vakcinované. V uvedených letech bylo SÚKL hlášeno 21 selhání očkování.
Diskuze a závěr: I když informační systém infekčních nemocí nemůže při hodnocení účinnosti očkování nahradit dlouhodobé prospektivní sledování očkovaných osob, může poskytnout řadu zajímavých informací, které nepřímo mohou přispět ke sledování účinnosti očkování. Pro získávání přesnějších údajů o očkování z obou systémů je žádoucí zvýšit kvalitu hlášení. Dlouhodobá výjimečnost selhání vakcinace proti rotavirovým infekcím je dalším argumentem pro propagaci a rozšiřování tohoto očkování.
Klíčová slova:
rotavirové infekce, selhání vakcinace, hospitalizace
Petr Pazdiora
Ústav epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni, Univerzita Karlova
Vývoj vakcíny proti respiračnímu syncyciálnímu viru (RSV)
Souhrn
Respirační syncyciální virus (RSV) je zodpovědný za infekce dýchacích cest. Jde o vysoce kosmopolitně rozšířený a nakažlivý virus. Nakazí se jím většina dětské populace, často ještě před dosažením věku dvou let. Virus se šíří drobnými kapénkami vzduchem (kýcháním, kašláním). Jsou popsány i přímé cesty přenosu (např. polibky), stejně jako prostřednictvím kontaktu s kontaminovanými předměty. Problém vysokého výskytu a velmi rychlého šíření RSV viru v populaci v období třetího roku probíhající pandemie SARS-CoV-2 pak o to více stimuluje snahu o vývoj vakcíny proti tomuto vysoce nakažlivému respiračnímu viru.
Klíčová slova:
respirační syncyciální virus, SARS-CoV-2, epidemie, dětská populace, očkování, vakcíny
Vanda Boštíková
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové