Obsah:
- Editorial
- Výsledky analýzy dat proočkovanosti u vybraných preventabilních nákaz u dětí v České republice – Han Cabrnochová, Roman Chlíbek, Ladislav Dušek
- Očkování dětí proti nemoci covid-19 – Daniel Dražan, Hana Cabrnochová
- Záchytná (catch up) schémata, doporučení pro doplnění chybějících dávek vakcín v rámci pravidelného očkování u dětí – Hana Cabrnochová, Daniel Dražan
- Vakcína proti horečce dengue je připravena – Hana Cabrnochová, Daniel Dražan
Editorial
Zahájili jsme nový rok a ukazuje se, že vůbec nebude jednodušší než léta předcházející. Čelili jsme prudkému nárůstu respiračních onemocnění, kde klíčovou roli hrály tři základní patogeny – virus SARS-CoV-2, virus chřipky a RS virus. Tato vlna vedla k zvýšenému požadavku na analgetika, ale i antibiotika, na což náš systém nebyl očividně připraven. Důvodů je nepochybně celá řada a já si většinu z nich dovolím pojmenovat. Prvním je objektivní epidemiologická situace, která po mnoha měsících používání osobních ochranných prostředků vedla k vyšší kompenzační potřebě ve srovnání s předchozími roky. Dalším důvodem je naše významná závislost na producentech mimo Evropu, kdy suroviny například na výrobu paralenu jsou dominantně vyráběny mimo EU (60 % Čína a Indie). Selhal i evropský farmaceutický průmysl, který na základě předchozích let naplánoval nižší objemy produkce, aby nevyráběl na sklad. Roli hrají i migranti, kdy nárůst obyvatelstva o 500–600 tisíc s převahou vulnerabilních věkových kategorií má nemalý význam. Situaci zhoršuje chování obyvatelstva, které je schopno vykoupit v případě nedostatku vše, co se do lékáren doveze. V neposlední řadě nese svou roli SÚKL a MZČR, neboť intenzivní reakce nastala až deset minut po dvanácté, tedy v době, kdy už je opravdu krajně obtížné něco nakoupit v celé Evropě, neboť nedostatek je plošný. Zřízení jakékoliv komise mělo přijít o rok dříve. Věřme, že tuto dobu ve zdraví přečkáme a nebudeme muset léčit zábaly a česnekem.
Proto má vakcinace velký význam spojený s jejím preventivním charakterem. Ani zde však situace není příliš jednoduchá. Doba covidová výrazně zhoršila krizi důvěry v očkování, zejména mRNA vakcínami. Existuje významná část populace, která se přesunula na pozice tvrdých antivaxerů, a s tím rozhodně musíme bojovat.
S přáním pevných nervů v této nelehké době
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
[články]
Výsledky analýzy dat proočkovanosti u vybraných preventabilních nákaz u dětí v České
Souhrn:
Úvod: Analýza dat proočkovanosti je nezbytným předpokladem k vyhodnocení vakcinačních programů a k možnému plánování spotřeby očkovacích látek na další období. V současnosti je prováděna podle způsobu úhrady očkovacích látek a ve vztahu k zákonné povinnosti očkování, tato povinnost se týká jen očkování pravidelného. Data od zdravotních pojišťoven o počtech vykázaných dávek očkování včetně použitých očkovacích látek v případě pravidelného očkování a u vybraných očkování hrazených ze zdravotního pojištění jsou dostupná v Národním registru hrazených zdravotních služeb (NR-HZS) od roku 2012 díky změně úhrady očkovacích látek novelou zákona č. 48/1997 Sb. Tento celostátní informační systém veřejné správy umožňuje provádět analýzy na základě defi novaných kritérií v rámci sledování proočkovanosti u konkrétních preventabilních nákaz, ročníku narození očkovaných a doby podání očkovací látky. Na základě využití dalších registrů je také možné zjišťovat počty podaných dávek očkovací látky i ve vazbě na trvalé bydliště očkovaných, tedy i data z úrovně proočkovanosti v jednotlivých krajích České republiky.
Pro očkování nehrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění (v. z. p.) nám jsou nyní k dispozici pouze analýzy a průzkumy prováděné různými subjekty, obvykle na objednávku farmaceutických společností s cílem plánovat spotřebu očkovacích látek na další období.
Proočkovanost může být ovlivněna různými faktory. Ke zvýšení dochází zavedením úhrady očkování z veřejného zdravotního pojištění a dostatečnou kapacitou očkujících lékařů k realizaci stávajících i nových vakcinačních programů. K zlepšení proočkovanosti může přispět i pozitivní vnímání preventivních opatření, tedy i vakcinace. Naopak k poklesu proočkovanosti může dojít vlivem uplatňovaných restriktivních opatření a poklesem dostupnosti zdravotní péče, které jsme zažili v období pandemie onemocnění covid-19.
Proočkovanost u dětí: V období probíhající epidemie onemocnění covid-19 v ČR, kdy byla uplatněna celá řada preventivních protiepidemických opatření, mohlo dojít obdobně jako v některých dalších státech k poklesu proočkovanosti u dětí. Data proočkovanosti za rok 2020 a nově i za rok 2021 včetně predikce pro rok 2022 ukazují, že k poklesu u nejmenších dětí ale nedošlo, a to i díky neomezenému provozu ordinací PLDD. Podle porovnání proočkovanosti proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím u dětí narozených v roce 2015 (86,8 %) a 2016 (88,3 %), lze naopak vidět nárůst proočkovanosti nad 90 % u ročníků narození 2018 (90,3 %) a pokračující trend i u ročníků narození 2019 (90,7 %) očkovaných do dvou let věku, tedy v roce 2020 i 2021. Pravděpodobným důvodem nárůstu je jak zachování preventivní péče v době epidemie covidu-19 v ČR, tak také pozitivnější vnímání přínosů vakcinace a pokles aktivit odpůrců očkování zaměřujících se na očkování nejmenších dětí a ovlivňujících vnímání veřejnosti.
V případě proočkovanosti dětí kombinovanou vakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, žloutence typu B, přenosné dětské obrně a invazívním nákazám způsobeným Haemophilus infl uenzae typu b (hexavakcína) pokračuje udržení vysoké proočkovanosti při sledování parametru podání alespoň jedné dávky vakcíny do roku věku dítěte. U dětí narozených v roce 2020 a očkovaných v roce 2020 až 2021 byla proočkovanost 95,6 %, u dětí narozených v roce 2019 a očkovaných v tomto a následujícím roce 2020 byla proočkovanost podle defi novaných kritérií 95,2 %.
U očkování proti pneumokokovým nákazám u kojenců se nám podařilo i v roce 2021 udržet trend dalšího mírného vzestupu proočkovanosti ze 73 % u ročníku narození v roce 2019 na 74,6 % u ročníku 2020. Předběžná data pro ročníky narození 2021 předpokládají další nárůst proočkovanosti na 76 %. Tento trend je příznivý nejen s ohledem na postupný nárůst proočkovanosti, ale i s ohledem na zahájení dalšího imunizačního programu u dětí v prvních měsících života, a tím je hrazené očkování proti meningokokovým nákazám s úhradou z v. z. p. od 1. května roku 2020. Implementace tohoto programu nastala v období covidové epidemie v ČR, tedy v letech 2020 a 2021. Proočkovanost u dětí narozených v roce 2020 a očkovaných v tomto a následujícím roce proti meningokokovým nákazám je 65,4 % u meningokoku typu B. V případě séroskupiny A, C, W, Y a očkování proti těmto skupinám vakcínou ve druhém roce života od 1. května 2020 je proočkovanost 50,2 %.
Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (Tdap) u pětiletých dětí v roce 2020 očkovaných v tomto a následujícím roce dosáhlo proočkovanosti 89,7 %, tedy došlo k mírnému poklesu od roku 2017. Mírný pokles je vidět i u přeočkování starších dětí kombinovanou očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a proti dětské obrně (Tdap-IPV) u dětí ve věku 10–11 let v roce 2020. Proočkovanost u těchto dětí očkovaných v roce, kdy dosáhly 10 let, ale i v roce následujícím (2021), dosáhla 90,2 %, zatímco u předchozího ročníku dětí to bylo 91,7 %. V roce 2018 se dokonce jednalo o číslo 94,5 % očkovaných dětí v tomto roce a v roce následujícím.
U očkování proti humánnímu papilomaviru (HPV) dochází k mírnému vzestupu počtu očkovaných dívek a chlapců v roce 2020 a 2021. U dívek, které dosáhly 13 let v roce 2020 a byly očkovány v tomto a následujícím roce, bylo dosaženo proočkovanosti 65,4 %, předběžná predikce pro rok následující předpokládá číslo 62,5 %. Toto číslo může být ale ovlivněno počtem dívek očkovaných až v roce následujícím, tedy v roce 2022. U 13letých chlapců očkovaných v roce 2020 a 2021 dochází k nárůstu na 40,1 %. V případě proočkovanosti pro další ročník narození u chlapců očkovaných v roce 2021 a v roce následujícím lze predikovat číslo 41,4 % očkovaných chlapců.
Závěr: V roce 2020 a 2021 se podařilo zachovat preventivní péči o děti, a nedošlo tak k poklesu proočkovanosti u povinných i nepovinných (hrazených) očkování u kojenců a batolat. U starších dětí v pěti a deseti letech došlo k mírnému poklesu proočkovanosti v případě posilujících dávek proti záškrtu, tetanu a pertusi, případně spolu s přeočkováním proti poliomyelitidě v deseti letech. Proočkovanost sledujeme za konkrétní období, kde různé faktory mohou ovlivnit procento očkovaných v tomto období. Systém úhrady pravidelného očkování nelimituje striktně konkrétní věkovou kategorii. Na rozdíl od očkování hrazených ze zdravotního pojištění, kde dojde k úhradě při splnění podmínky termínu podání ve vazbě na věk očkovaného, může být zvláště u plánovaných přeočkování v pěti a deseti letech doplněno očkování i později.
Nedostatkem dosud prováděných analýz z celostátních dat získaných od zdravotních pojišťoven zůstává limitace této metody pouze na hrazená očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění a časová prodleva získávaných informací. Do budoucna se tak neobejdeme bez registrů provedených očkování na základě informací získávaných ze zdravotnické dokumentace očkovaných v podobě systému elektronické evidence očkování s možností analyzovat tato data na základě zákonného zmocnění k shromažďování a využívání těchto dat.
Klíčová slova:
proočkovanost, povinné očkování, hexavalentní očkovací látka, očkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné dětské obrně, očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, očkování proti pneumokokovým nákazám, očkování proti humánnímu papilomaviru (HPV), očkování proti meningokokovým nákazám, vakcinační registr
Hana Cabrnochová,1 Roman Chlíbek,2 Ladislav Dušek3
1Očkovací centrum pro děti, Pediatrická klinika 1. LF UK a FTN Praha
2Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové
1Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha
Očkování dětí proti nemoci covid-19
Souhrn:
Většina případů onemocnění covid-19 u dětí probíhá asymptomaticky nebo s mírnými projevy a riziko komplikací je mnohem nižší než u dospělých. Vzhledem k počtu hlášených případů u dětí se setkáváme také s komplikovanými průběhy, potřebou hospitalizace, a i pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP). Vzácnou komplikací pro dětský věk je multisystémové zánětlivé onemocnění (v literatuře označované jako MISC-C nebo PIMS-TS), které vzniká jako postinfekční komplikace covidu-19. I když menší než u dospělých, stálé významné procento dětí má po covidu-19 dlouhodobé potíže označované termínem „longcovid“.
Vakcinace se doporučuje všem dětem, včetně těch, které onemocnění prodělaly. Podobně jako vakcinace ani přirozená infekce neposkytuje kompletní a dlouhodobou imunitu. Vakcinace snižuje riziko reinfekce a závažných průběhů. Očkování proti nemoci covid-19 je indikováno u všech dětí ve věku šest měsíců a více. Kojence mladší než šest měsíců je možné chránit očkováním těhotné ženy.
Stupeň účinnosti očkování proti onemocnění covid-19 u dětí závisí v dnešní době na mnoha faktorech, k nimž patří například použitá očkovací látka, počet dávek, doba od poslední dávky, prodělání a doba od předchozí infekce, věk, imunitní stav a další.
V dětském věku se používají dominantně mRNA vakcíny. Jejich bezpečnost byla jednoznačně prokázána. Před zahájením očkování v dětském věku byly očkovány miliardy dospělých osob a v současné době jsou již miliony dětí bezpečně očkovány.
Klíčová slova:
covid-19, dětská populace, klinické manifestace, komplikace, rizikové skupiny, vakcinace, očkovací látky, nežádoucí účinky očkování, bezpečnost, účinnost, kontraindikace
Daniel Dražan,1 Hana Cabrnochová2
1DD ordinace, Jindřichův Hradec
2Očkovací centrum pro děti, Pediatrická klinika 1. LF UK a FTN Praha
Záchytná (catch up) schémata, doporučení pro doplnění chybějících dávek vakcín v rámci pravidelného očkování u dětí
Souhrn:
V praxi očkujících lékařů se setkáváme s potřebou doplnění chybějících dávek očkování, nedodržením intervalů mezi jednotlivými dávkami, pozdějším zahájením očkování, potřebou doplnění očkování u dětí očkovaných v zahraničí i s využitím jiných kombinovaných nebo monovalentních dávek očkovacích látek. Zatímco výrobce vakcín definuje tzv. minimální intervaly mezi jednotlivými dávkami očkovací látky, maximální intervaly nejsou uváděny, protože chybějící dávka vždy znamená nedostatečnou ochranu proti preventabilním nákazám. Přesto jsme ale nuceni v těchto situacích co nejdříve doplnit chybějící dávku. Následuje rozvaha o potřebě a počtu chybějících dávek, intervalů k další potřebným přeočkováním, a to jak s ohledem na věk dítěte, tak možné rizikové faktory. Ve zcela mimořádných situacích může očkující lékař přistoupit i ke kontrole hladin protilátkové odpovědi, obvykle po doplnění chybějící dávky očkovací látky.
Klíčová slova:
záchytné schema, pravidelné očkování, hexavakcína, očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím
Hana Cabrnochová,1 Daniel Dražan2
1Očkovací centrum pro děti, Pediatrická klinika 1. LF UK a FTN, Praha
2Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, Jindřichův Hradec
Vakcína proti horečce dengue je připravena
Souhrn:
Horečka dengue je infekční onemocnění vyvolané virem dengue, přenášeným komáry. Je také známá pod označením „horečka lámající kosti“. U postižené osoby je totiž toto onemocnění schopno vyvolat bolesti pocitově připomínající bolest lámajících se kostí. Mezi další symptomy řadíme horečku, bolesti hlavy, kožní vyrážku, ne nepodobnou spalničkám, bolesti svalů a kloubů. Onemocnění může přejít do fáze hemoragické horečky, která vyvolává krvácení spojené se zásadním snížením počtu trombocytů nebo šokový syndrom dengue, který je příčinou nebezpečně nízkého krevního tlaku.
Klíčová slova:
dengue, virová hemoragická horečka, vakcína, očkování, komáři, klinické studie
Vanda Boštíková
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové